Myslim, ze existuje jedna vec, ktera se tu nerekla: kdyz se bude u vas citit dobre vase dcera nebo snacha, pravdepodobne nedojde k vetsim trenicim o to, co smeji nebo nesmeji deti. Je pomerne takticke (a svym zpusobem i zdvorilejsi), venovat se nejdriv tomu, jak se citi a co by rada ona a az pak se vrhnout na deti. Staci si vzpomenout na dobu, kdy byly vlastni deti male..... A obracene je to podobny, je dobry uvedomit si, ze hosti vas dcera (syn) a pokud se navsteva vyvede, radi vas pozvou zas. Nekdy se mi zda, ze nektri lide ztraci ve vztahu ke svym (jedno jak sarym) detem i tu nejzakladnejsi zdvorilost. Myslim, ze to je chyba.
Předchozí