Přidat názor k článku S kočárkem ve městě – o zvycích a lidech

Absolutně souhlasím s Adélou. Vzpomínám na situaci, kdy jsem s dcerkou jako s miminem nutně potřebovala cestovat s MHD. Autobus byl plný důchodců, s kočárkem jsem se tam nedostala, protože prostě něchtěli dělat místo a když jsem malou vyndala a kočárek přenechala babičce s tím, že dorazí za mnou, rázem jsem byla centrem pozornosti a všichni koukali na tu prdlou matku, která si to dovolila vlézt do autobusu s miminem v náručí. Všichni akorát koukali a jeden jediný pán měl ten nápad, že bych si asi měla s malou sednout, abychom si nenatloukli.
V současné době občas jezdím MHD do Příbrami, protože nebydlíme přímo ve městě a tady jsou lidé ochotní a pomůžou vždy, případně řidič bez problémů počká až propašuju do autobusu napřed dceru, pak kočár, malá je nechodící, takže dohromady těch 30 kg prostě nezvládám.
A jinak si pořídím na kočár zvoneček jako má kolo, protože se mi často stává, že mi někdo skočí přímo před kočár a pak se zlobí, že jsem nestihla uhnout a najela do něj předním kolečkem.
Ochotní a soudní lidé mezi námi sice jsou, ale bohužel pro nás jich opravdu není většina.