Přidat názor k článku O babičce rozmazlovací

Ahoj Ivano,
já se Tě musela zastat - za všechny maminky hyperaktivních dětí. Vím že je jich spousta - když jsem před časem (po skoro 2-leté odmlce) zavítala na rodinu, bylo to proto, že jsem hledala radu co s malým, jestli je vůbec normální, jak na něj.

Strašně se snažím nenechat se od něj vytočit, někdy na něj zařvu nebo ho výjimečně i plácnu (když mi ujedou nervy), většinou stačí ho vystrnadit k němu po pokoje. Je to totiž "můj ocásek" a být někde za dveřmi, byť jsou to šoupačky co nejdou pořádně zavřít, ho vytrestá až až. Spát chodí cca v 22:30, budí se ráno s mužem kolem šesté, zato odpoledne spí 3 hodiny (trochu času na net :-)) a jak se ho snažím vzbudit, je vzteklý a stejně jak ho nechám, tak během minuty zase usne. Prát se s tím nebudu. Jídelní taky moc není - ač mu bude 2,5roku, chce se nechat stále krmit. Už aspoň začal trochu kousat, ale jak mu dám lžíci do ruky, radši by se poblinkal, máma musí nastoupit a krmit. Bohužel patří k neuvěřitelnému druhu paličáků a je schopný nejíst týden (při jeho nemoci vyzkoušeno) - tak něco jako vyhladovění na něj nefunguje, dřív by skončil na infuzích (taky vyzkoušeno).
Naše dětičky jsou prostě každé originál. Umím si představit Tvoji situaci - být závislá na babičkách, se kterými v lecčems nesouhlasíš. Musím se přiznat, že si radši všechno "prožiju" sama a z domu se kamkoli "za zábavou" nehnu, než bych bydlela k příbuzným blíž. Je mi to moc nepříjemné se s nimi dohadovat, a to i když jsou Kubovy babičky fakt rozumné. Stále ale slyším "tak ho nech" nebo "tohle může" případně "ty jsi na něj hrozná". Tak prostě u babičky může. Ale další 2-3 dny se z toho bude vzpamatovávat jekem u sebe v pokoji a odebíráním hraček, co jimi vztekle mrská. Nejhorší je, že ty jeho nápady mě občas dost rozesmějí a mám problém ho "seriózně vychovávat" - když před 2 dny opepřil a osolil manželův hrnek s čajem (ten nebyl doma==nenapil se) a ještě to míchal propiskou - měla vážně problém zachovat vážnou tvář :-)))
Radši začínám koukat po paní na hlídání, abych si mohla aspoň tu a tam dojít k doktorovi, když budu potřebovat.
Jana (Kubovi bude 2,5roku - a to jsem si v roce a půl myslela, jaký je to běsík, a o byl ještě jako jehňátko :-)))