Přidat názor k článku S kočárkem ve městě – o zvycích a lidech

Haha, Babicko.Ja zrovna takovy kocarek mam, trojkolku, kde se sportovni korba da dat pro i proti smeru jizdy.A musim rict, ze ma zkusenost je takova, ze muj syn mi prdi na to cucet na me , ale chce cucet ven a na lidi.Takze jej vozim zasadne jen tak, ze on vidi pred sebe.A je mi uplne jedno, co na to moje mamka nebo jina babicka a pod.Protoze ja se jinak svemu synovi venuji maximalne, co to jde.Takze jednou za cas jizda MHD tak, ze na me nevidi mu neprinasi zadne psychicke trauma.Tot zase muj nazor a ma zkusenost.
A ma zkusenost s MHD u nas v Brne je takova, ze je jak spatna, tak dobra.Zrovna na koho narazim.Ne vzdy, kdyz slusne a hlasite poprosim o pomoc mi kazdy pomuze.Vetsinou ano.A ty ksichty , co delaji nekteri, hlavne starsi rocniky, kdyz maji uvolnit kousek mista v dopravnim prostredku na miste urcene a vyznacene pro kocarky.Bych jim s chuti tim prednim kolem prejela pres nohy.
Takze ted, kdyz cekame mimi a s batoletem jeste jezdim s kocarkem, jedu radeji tim autem, nez bych se divala na ty rozmrzele ksichty, ktere jakoby rikaly,, Co s tim kocarem lezu do tramvaje".