Přidat názor k článku S kočárkem ve městě – o zvycích a lidech

Monty, chceš napsat jeden "příklad" ze života? Mé matce umírá na rakovinu její sousedka, jedna z mála kamarádek. Trvá to už SEDMÝ(!!!) rok. Co bolesti si za tu dobu vytrpěla, netřeba dodávat. Prý už na sobě nemá ani špetku svaloviny. A co myslíš? Byla to manželka vášnivého kuřáka, kterého mezitím "stihla" pochovat (rakovina plic). Myslíš si skutečně, že kouření je lážoplážo, neškodná zábava pro batolata? Řeknu Ti jednu věc: soukromě si svoje zdraví nič jak je libo. Ale dovol, aby kterýkoliv nekuřák MĚL SVÉ PRÁVO na špetku čistého vzduchu. Narovinu Ti řeknu, že mi je srdečně jedno, kdo si kde kouří. Jen mě neskonale štve, že nějakým řízením osudu se nezřídka stává, že když si "vyhledám" nějaké snesitelné místečko ke spočinutí (a to víš, že to nebude odpočívadlo dálnice), že do minuty se tam objeví človíček se zapálenou cigaretou a beze všech skrupulí "mi" těch pár špetek čerstvého vzduchu zamoří:o) Asi to bude nějakej Murphyho zákon, něco ve stylu pravděpodobnosti, se kterou namazaný krajíc spadne na zem máslem dolů:o)
M.