Bukakke, to byla nadsázka, nemyslela jsem vážně, že bych byla něco svíc...Je pravda, že až zas tak moc hr. dopr. prostředkama necestuju, ale já se s tím fakt ještě nikdy nesetkala, nikdy jsem do nikoho nenajížděla a pokud jsem náhodou potřebovala pomoc, slušně jsem požádala a vysvětlila , kde je třeba kočárek chytit. Spíš jsem měla sama vždycky pocit, že je matka s kočárem vnímána spíš jako přítěž, která se všude plete a zdržuje provoz-vystupování z autobusu, vlaku...A slyšela jsem i názory, že radši nikam nejezdit, abych se právě nikomu nepletla do cesty...A protože s tím nesouhlasím, prohláila jsem" já jsem matka a kdo je víc",v tom smyslu, že by ten pocit, že všude s kočárkem překážím, neměl být na místě...Jasně že se ohleduplně musím chovat vždy, s kočákem nebo bez....
Předchozí