Přidat názor k článku Návrat s prázdnou náručí……

Je to hrozný příběh - upřímnou soustrast!

Já jsem také před lety přišla o své miminko - ale to jsem byla "jen" ve 21.tt. Miminko mělo velmi vážnou vadu neslučitelnou se životem. Nebylo co řešit, musela jsem jít na vyvolání porodu a domů jsem se také vracela s prázdnou náručí. Tvořilo se mi i mléko pro již nežijícího človíčka...
Jakmile jsem se dostala z toho největšího šoku, uvědomila jsem si, že švagrová také plánuje rodinu, a mohlo by se stát, že by jednou měli jmenovce(mají dokonce i stejné příjmení). Proto jsem jí řekla jména, která jsme měli vybraná pro naše první miminko - Ondrášek a Michalka. Myslela jsem si, že jí dojde, proč o tom mluvím.
Naše první miminko byla holčička, ale já jsem ji nikdy neviděla, nikdy jsem se jí nemohla podívat do očí a oslovit jí jménem. Navíc jsme se pohlaví dítěte s jisotou dozvěděli až asi 2 měsíce po porodu. Proto pro mě zůstanou vždy velmi bolestnou vzpomínkou na toto miminko obě jména!
O dva roky později se nám narodil syn. Nechtěla jsem, aby se jmenoval také Ondra, protože to jméno jsme vybrali pro někoho jiného, kdo z mého srdce nikdy nezmizí!
Švagrové se narodil před více než dvěma týdny syn - Ondřej! I když jsem jí ty jména říkala a i během těhotenství se dozvěděla, jak moc mě vadí a bolí, že můj synovec bude mít stejné jméno, jaké jsme vybrali pro naše dítě, které nám zemřelo!
Jsem tetou, narodil se vymodlený človíček (po 3. IVF!). Já to ale nezvládám, já nemám radost - cítím obrovské zklamání z toho, že pro něj nedokázali vybrat jiné jméno. Odhaduji, že mužských jmen je v kalendáři asi "pouze" 180. Nemám sílu se jít ani podívat na to miminko - hrozně moc mi připomíná tu nejhorší ztrátu, která se může mámě přihodit! Znovu se mi vrátila ta hrozná bolest ze ztráty prvního miminka. Je mi líto, že naše první dítě pro rodinu mé švagrové nic neznamenalo - vždyť kdyby naše dítě žilo a byl to kluk, určitě by si vybrali jiné jméno!!! Nedokážu se s nima dál stýkat! Moc mi tím ublížili!!!