tisk-hlavicka

Návrat s prázdnou náručí……

19.8.2005 Pawli 226 názorů

Početí dítěte je zázrak. Ať plánované či neplánované, chtěné nebo nechtěné, je to zázrak.

Většinou pokračuje těhotenstvím, porodem a tím, že si šťastný rodiče odnášejí domů miminko, kterému dala život jejich láska. Ale někdy ne. I dnes v 21. století, v době, kdy lidé létají do kosmu a dokáží měnit nemocné orgány za zdravé, se někdy stane, že na místo miminka zůstane rodičům prázdná náruč, pár fotek a jizva na srdci na celý zbytek života.

Minulost

Jsme spolu přes 8 let, vždycky jsme chtěli velkou rodinu. Máme 4 letého syna a rozhodli jsme se, že je správný čas zavolat na další mimko. Otěhotněla jsem téměř okamžitě. Těhotenství by mi mohla každá budoucí mamka závidět. Žádné ranní nevolnosti, otoky nohou, střídání nálad (i když v tom by možná můj muž oponoval), nic z toho nepříjemného, co potká většinu budoucích maminek. Samozřejmě jsem pravidelně absolvovala těhotenskou poradnu a tři ultrazvuky. Viděla jsem průřez jednotlivými orgány a kolem 4. měsíce jsem se dozvěděla, že nosím pod srdcem dalšího kluka. Od dětství jsem věděla, že můj syn se bude jmenovat Lukáš a tak o jméně bylo rozhodnuto. Těhotenství jsem si užívala stejně jako každá jiná mamka, připravovala výbavičku a plánovala, co všechno našemu dalšímu synkovi ukážu a co ho naučím. Náš prvorozený byl nadšený. Od první chvíle hlásil "Vybral jsem si bráchu," a tak když jsem mu potvrdila, že bude mít bráchu, vznášel se v oblacích minimálně jako my. Usínal mi s rukou na bříšku, povídal si s bráchou. Když ho prvně cítil kopnout, žil z toho několik dnů.

Do nemocnice jsem nastupovala týden před termínem, protože první porod byl císařským řezem. Po dvou dnech mi bez bolestí začala odtékat voda. Přesunuli mě na jiné oddělení, kde jsem v klidu prospala noc. Další den odpoledne jsem dostala první kapačku s oxytocinem. Stejně jako u našeho prvorozeného a stejně jako u něj mi to jen zvyšovalo frekvenci stahů a otvírání to nijak nepodpořilo. Když se do večera nic nedělo, poslali mě spát a partnera domů. Jenže to už jsem měla stahy po 3 minutách. Rady sestřičky, abych se vyspala a měla na následující den sílu, mi přišly poměrně humorné. V pět ráno jsem poslala pro partnera a 10.6. jsem v 8.25 přivedla na svět našeho druhorozeného syna Lukáše Pavla. Byl nádherný a nepodobný nikomu z rodiny. Oba jsme blonďáci a Lukášek byl tmavovlasý.

Strávili jsme všichni spolu kouzelné dvě hodiny, kdy jsem ho nakojila a vyprávěla mu, co všechno společně podnikneme. Potom šel partner domů, Lukášek na dětské, já na pokoj. Šokovala jsem sestřičky tím, že chci na záchod a do koupelny. Vstávala jsem necelou hodinu po tom, co mě přivezli. Poletovala jsem mezi maminkami tak, že se mě ptaly, kdy jsem rodila a na odpověď, že před 3 hodinami, na mě nevěřícně koukaly. Byla jsem naprosto v pohodě. Na rozdíl od prvního porodu jsem se mohla hýbat, mohla jsem si sednout, mohla jsem mluvit, aniž bych se opírala o zeď. Ty ženy, které rodily císařským řezem, mi rozumí. Oproti císařskému řezu je klasický porod "procházka růžovým parkem". Odpoledne přišel můj partner s naším prvorozeným a tak jsme si šli pro Lukáška. Starší brácha mu nabízel brambůrky a vzápětí bonbón, pak se pro změnu chtěl povozit na postýlce.

Kluci odešli asi po hodině, protože náš prvorozený je éro, které je schopné přestavět nemocnici během chvilky.

Nakojila jsem Lukáška a společně se sestrami ho umyla. Uložila jsem ho vedle sebe a nemohla se vynadívat na tu krásu. Kolem desáté v noci se probudil a začal plakat. Zkoušela jsem mu dát napít, ale nechtěl a tak jsem ho odnesla na dětské, protože jsem si myslela, že má ucpaný nosík, jak se po porodu často stává. Tam si sestra pod zářivkou všimla, že začíná modrat. Okamžitě volala jednoho doktora, pak druhého. Když si ho poslechli, usoudili že "nejspíš má nějakou infekci" a že půjde do inkubátoru. Stála jsem tam a nechápala co se děje. Když jsem viděla sestru jak s naším synem utíká na Jipku, hrozně jsem se vyděsila. Řekli mi, ať se přijdu zeptat za dvě hodiny, až udělají vyšetření. A nechali mě stát na chodbě s prázdnou postýlkou. Ta se už nikdy nenaplnila…

Udělali mi stěry, aby se zjistilo, jestli Lukášek nemá infekci ode mě a za hodinu už jsem byla na Jipce. Doktor mi mezi dveřmi řekl, že právě provádějí soubor vyšetření, aby zjistili, co se děje, a poslal mě si odpočinout. Volala jsem partnerovi, že nevím, co se děje, ale Lukáška nemám u sebe a kde je. Ležela jsem v posteli, koukala do stropu a zoufale se snažila pochopit, co se to děje. Asi na hodinu jsem usnula, protože,předcházejí tři noci jsem nespala. Ve čtyři už jsem byla znovu na Jipce. Vzali mě dovnitř a já viděla našeho syna napojeného na soustavu přístrojů. Byl to pohled, při kterém ve mně přestalo bít srdce. Nevím, jak dlouho jsem u něj seděla, hladila jsem ho a říkala mu, že musí bojovat, jak se na něj všichni těšíme a co spolu zažijeme. Mezi tím mi doktor řekl, že vyšetření příčinu neodhalila a tak převezou Lukáška do Prahy. Pak mě sestřička odvedla na pokoj. Ale nemohla jsem tam být společně s ostatními rodičkami a jejich dětmi.

Seděla jsem na chodbě, telefonovala s partnerem a čekala. Dala jsem mu číslo, které jsem dostala od doktora, abychom si zavolali do Prahy. Mezitím byla snídaně (kterou jsem bez povšimnutí minula) a vizita. Jen co doktor vkročil do dveří, hlásila jsem, že chci z nemocnice pryč. Zeptal se, jestli domů. Když jsem mu překvapeně odpověděla, co bych dělala doma, když mám syna v Praze a že pojedu za ním, prohlédl si papíry, zjistil, že nejsem ani 24 hodin po porodu a pokusil se mi vysvětlit, že by bylo lepší zůstat alespoň do druhého dne. Ale já byla rozhodnutá. Jdu za svým synem. Prohlédl mě a souhlasil.

Po nějakém čase mi volal partner - Lukáška vezou zpět na Kladno, ale nikdo mu nechce říct proč, že prý až primář oddělení. Přestože mě zneklidňovalo, že nám po telefonu nechtějí poskytnou žádné informace, uklidňovala jsem se. Je v pořádku, prohlédli ho a zjistili že je v pořádku. Tohle mu jednou budu vyprávět.

Nevěděla jsem, že mi ho posílají zpět umřít.

Primář si mě posadil proti sobě a jako první se mne zeptal, ke kterému gynekologovi jsem chodila. Když jsme řekla jméno, zatvářil se mírně udiveně a pak mi tichým hlasem sdělil že "Váš syn má inoperabilní kombinaci srdečních vad. Současná medicína s tím nedokáže Bohužel nic dělat." Rozhostilo se ve mně pusté prázdno. Slyšela jsem se, jak se ptám, jestli můžeme dělat něco jiného než čekat až umře. Jen zavrtěl hlavou.

Bez pláče a scén jsem zavolala partnerovi (který už byl na cestě). Když přišel, opět bez slz jsem mu sdělila, že nám Lukášek umře.

Když jsme k němu znovu přišli, byl kromě přístrojů napojen ještě na dýchání a nadopován léky, aby se nepral s přístrojem. Bojoval jak lev, boj, který nemohl vyhrát. Ujistili jsme se, že nic z toho, co bude následovat, ho nebude bolet a domluvili jsme se, že ho necháme odpojit od přístrojů. Přestože doktoři nás varovali, že klidně může přežívat několik dnů či dokonce týdnů, odešel ještě ten den. Do poslední chvíle jsme byli s ním ……

Z nemocnice jsem odešla hned z Jipky. Slzy přišly až po několika hodinách po prvním šoku. Prvně jsem jedla 4 dny po Lukáškově smrti a alespoň trochu spala po 5 dnech. Nebo to bylo obráceně? Nevím.

Uklidili jsme miminkovské oblečky, rozebrali postýlku. Vysvětlili prvorozenému, že bráška s námi moc chtěl zůstat, ale nemohl. Nevěřil. Nerozuměl. Takových nás bylo víc.

Jsem věřící, byla jsem předtím a jsem dále. I když "k tomu nahoře" budu mít pár otázek. Třeba co to má za smysl nechat dítě vyvinout se a pak ho nechat žít jeden den? Kde je smysl v tom "cpát" děti tam, kde je nechtějí a brát je odtamtud, kde je chtějí? Vím, že člověk nemusí rozumět všem Božím plánům, ale některým bych opravdu ráda.

Současnost

  • Jsou to 2 měsíce, co náš syn Lukáš zemřel, a nám to přijde jako mnoho let.
  • Už vím, že to jde přežít …..i když by jsem tomu nikdy nevěřila.
  • Už vím, že existují genetické testy, které je možné si vyžádat.
  • Už vím, že naše genetika je v pořádku
  • A taky vím, že na podzim zavoláme další mimko, ale ne jako náhradu za to, které nám zemřelo.
  • A hlavně vím, že i kdybychom měli ještě 10 dětí, navždy nás bude o jedno méně.

…Když jsem vstal a věděl jsem, že jdu (i přes touhu doktorů to přehodit opět na další směnu) opravdu k porodu, svítalo. Když se člověk podívá do prvních záblesků probouzejícího se Slunce, vidí, v jakém duchu se ponese den. To motto v tu chvíli bylo "zmar a spálená země". Nezbylo mi než se spolehnout na to, že totální průšvihy se mi vždy nějakým způsobem vyhnou. Ale vůči ohrožení života jsem byl ostražitej celou dobu.

Když jsem přežil vzduch v kapačce, zmatky kolem léků, když se mi podařilo personál přinutit, aby se věnoval mé omdlévající drahé tříčtwrtce a na chvíli položil kafe (dostalo se mi ale hlavně přednášky, co přesně znamená pojem "ztráta vědomí" a tohle prý to není, což mi ale je opravdu naprosto jedno, když držím bezvládnou rodičku na ruce), domníval jsem se, že jsme tím dnem "prošli". Že máme prostě zase kliku.

Že něco není v pořádku, jsem pochopil hned, když jsem vyčerpán usnul sesut mezi postel a zeď: horečnaté sny, kdy duše je ohrožována na životě, známe všichni. Jenomže pokud se mi tohle děje, není to horečkou, je to předzvěst. Která se nemýlí. A já na pomezí sna a reality hleděl na slídícího krokodýla, který si přišel pro maso.

"Něco není v pořádku. Něco není zatraceně hodně v pořádku. Až se to trochu uklidní, řekni jim o kompletní vyšetření. Někde je chyba. Něco je HODNĚ jinak, než má bejt.""

Nad ránem, doma, mě vzbudil telefon. Zavolal jsem do Prahy. Na prvním čísle jsem rozespale tápal v myšlenkách. "Okamžik! Pane primáři, to je TEN…" řekla holka ve sluchátku. V tu chvíli jsem měl jistotu.

Ptám se, proč ho tedy vezou domů, jestli je tak zdravej, že mi to není jasný. "…ne, to ať vám vysvětlí váš primář na Kladně…" A docvaklo mi to. Od té chvíle už nenásledovalo žádné překvapení.

Čtyři srdeční vady neslučitelné se životem ve vzácné, leč neoperovatelné kombinaci. Cestou na Kardiocentrum a zpět sice strávil cca dvě hodinky, to při dobré rychlosti sanitky znamená, že celé koncilium včetně vyšetření netrvalo déle než hodinku, ale nepochybuji, že kdyby byla nějaké možnost, aspoň by si řízli. Doktoři naplňují rádi buddhovské "nikdo nezemře, aniž by trpěl". Takže nebyla otázka "jestli", ale "kdy".

S primářem byla řeč jasná a jednoduchá. Zasvětil nás do problematiky, že bychom mohli jít ke zkouškám. Zato jedna ze sester evidentně vycítila svých deset minut slávy a pořád za námi chodila s historkami, jak takové děti žijí týdny, klidně půlrok, jak chroptí, jak se v křečích zmítají… vždycky jsem ji kvapem odklidil a nechal ji vypovídat se, ale dveřmi ji člověk vyhodí a oknem se u vrátí, musel jsem být trochu sprostý.

Personálu jsem oznámil, že exitus plánuji na cca 15-16.hod a jestli mi mohou zatelefonovat, až se ta chvíle bude blížit a odvlekl jsem drahou ven. Dívat se den po porodu hodiny na monitor, jak bod po bodu klesá srdeční aktivita… to je o blázinec.

Personál se se mnou snažil dohadovat, že zemře nejdřív za týden, ale co jim budu vykládat, jak lze použít síly duše. To bych byl na psychiatrii odeslán já.

Splet´ jsem se o hodinku, to není mnoho. A radoval jsem se, že můj syn zemřel tak brzo. Člověk někdy musí hodně namáhat mozek, aby se rozhodl, nakolik je šílený on a nakolik svět.

A začalo absurdní divadlo, při kterém cynický humor byl mojí pevnou půdou pod nohama, ikdyž se při něm i hrobník pokřižoval. Schválně - co řekne policajt na to, že nevezu dítě v sedačce, ale POD sedačkou… v urně? Způsob, jak nezešílet, je kolikrát šílenější než šílenství samo. Odsávat mléko z naběhlých prsou, hrozících totálním zánětem a pít tak mléko určené mému mrtvému synovi… to se nedá použít ani jako scenář absurdního dramatu.

Žijeme. Konečne jakš-takš oba. Měli jsme totiž opět zatracený štěstí - dítě nám neukradli obchodníci s masem, nemáme jej po úraze "ve skladišti" pípajících přístrojů nadosmrti bez možnosti amnestie a zlepšení, nezemřelo nám po letech neustálých operací. Narodilo se, usmálo se, zemřelo. Je nemálo těch, co nám závidí. Nedivím se jim.

Názory k článku (226 názorů)
Síla Eva, syn 6 měsíců 19.8.2005 10:2
*Krutá příroda Ada, pulrocni syn 19.8.2005 10:41
**Re: Krutá příroda Jiřule a 3 skřítkové 19.8.2005 11:22
*Re: Síla katka 2 deti 19.8.2005 11:3
*Re: Síla Nicole+dvojcatka(19.11.2001) 19.8.2005 21:39
*Miminko Sysyna 20.8.2005 10:4
*Re: Síla Lagonda 27.8.2005 19:40
*Re: Síla Pavla,  2.12.2006 20:21
Co na to říct... adelaide k. 19.8.2005 10:16
Děkuji moc za Vaší otevřenost Marie 19.8.2005 11:40
*Re: Děkuji moc za Vaší otevřenost veronika82,Kamilka,klučík03/09 19.8.2005 12:1
*Re: Děkuji moc za Vaší otevřenost PajaMM 19.8.2005 12:31
**od Pawlí Pawlí 19.8.2005 14:11
***Re: od Pawlí PajaMM 19.8.2005 20:27
****Síla žít dál Alča+Verča 2,5roku + bříško(20.t) 21.8.2005 17:59
*****Re: Síla žít dál Pawlí 21.8.2005 18:58
******Re: Síla žít dál Smoojna 21.8.2005 19:25
*******Re: Síla žít dál Pawlí 21.8.2005 19:35
*******Re: Síla žít dál - stát se... Jenifer 22.8.2005 17:7
přeju hodně sil Taurík 19.8.2005 11:51
*Re: přeju hodně sil Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 19.8.2005 12:14
Přeji hodně síly Katka... 19.8.2005 12:15
*Re: Přeji hodně síly 18.11Sauni13 23.8.2005 12:48
Pawli, Milada. 19.8.2005 12:33
co říct? Kukajs (Mája+Jožka+Tom) 19.8.2005 12:37
Moc smutné Dáša 19.8.2005 12:41
*Re: Moc smutné Niky 19.8.2005 13:47
LAJ 19.8.2005 12:56
to je tak strašně smutné Alena, Honzik, Pája a Alenka 19.8.2005 13:32
Co říct... Rosie 19.8.2005 13:51
*Re: Co říct... Petra, Dominik 3/04 19.8.2005 14:38
brečím.... Renča a 2měsíční klučina 19.8.2005 14:13
*Re: brečím.... Pawlí 19.8.2005 14:27
**Re: brečím.... Eva 19.8.2005 14:31
Na co se ptát? Marie 19.8.2005 15:8
*Re: Na co se ptát? Pawlí 19.8.2005 15:18
Držte se jindra, dvě děti 19.8.2005 15:14
Velmi s Vámi soucítím, zažila jsem něco ... Eva, 3 porody - 2 živí synáčci 19.8.2005 15:15
*Re: Velmi s Vámi soucítím, zažila jsem... Ála+2 19.8.2005 15:45
**Pro Álu Eva, 3 porody - 2 živí synáčci 19.8.2005 16:25
***Re: Pro Álu Pawlí 19.8.2005 16:54
**tohle by si měly přečíst Olina 19.8.2005 20:1
***Re: tohle by si měly přečíst Pole levandulové 20.8.2005 2:27
****Re: tohle by si měly přečíst Jiřule a 3 skřítkové 20.8.2005 9:6
*****Re: tohle by si měly přečíst Sysyna 20.8.2005 10:7
******Re: tohle by si měly přečíst Pawlí 20.8.2005 11:6
****Skramuško, Dáša 20.8.2005 10:15
****Re: tohle by si měly přečíst kajkule+2 kousky 2.4.2008 9:54
***Re: tohle by si měly přečíst Ssilvie, Kubík, Domi a Maty 20.8.2005 16:8
****Re: tohle by si měly přečíst Sláfka 20.8.2005 17:28
*****Re: tohle by si měly přečíst Haluška 21.8.2005 18:36
******Re: tohle by si měly přečíst Ája , 5ti měsíční dcerka 22.8.2005 12:1
*******Re: tohle by si měly přečí... Haluška 22.8.2005 15:48
********Re: tohle by si měly pře... Haluška 22.8.2005 16:47
*********Re: tohle by si měly p... Ája 23.8.2005 9:50
**********Re: tohle by si měly... Jiřule a 3 skřítkové 23.8.2005 11:25
**********Bůh, který neumí děl... Janouche 1.9.2005 22:49
**********Re: tohle by si měly... Radka, Matouš 14.1.2004 13.11.2005 20:43
**********Re: tohle by si měly... Jája 29.6.2006 11:10
***********Re: tohle by si mě... tlačítko 29.6.2006 13:19
************Re: tohle by si ... Jiřule a 3 skřítkové 30.6.2006 10:10
***********Proboha Jájo! co t... Helenka, 6.měsíc prvního těhotenství 18.7.2006 10:21
*********Re: tohle by si měly p... IvanaJ 23.8.2005 13:21
**********Re: tohle by si měly... Jiřule a 3 skřítkové 23.8.2005 13:30
**********Re: tohle by si měly... Lorina 23.8.2005 14:3
**********Re: tohle by si měly... Ája 23.8.2005 16:17
***********Re: tohle by si mě... Jiřule a 3 skřítkové 23.8.2005 16:31
*********Re: tohle by si měly p... Radka, Matouš 14.1.2004 13.11.2005 20:55
*******Re: DS denissa 23.8.2005 19:57
********Re: DS Ája 24.8.2005 9:29
*********Re: DS denissa 25.8.2005 18:21
**********Re: DS Ája 26.8.2005 12:12
***********Re: DS denissa 27.8.2005 16:44
************Re: DS Ája 28.8.2005 10:27
*************Re: DS denissa 28.8.2005 12:18
**************Re: DS Ája 28.8.2005 13:36
***************Re: DS denissa 29.8.2005 18:20
****************Re: DS Ája 7.9.2005 19:34
*****************Re: DS denissa 12.9.2005 12:49
******To ale nemyslíš vážně ? Katka,kluci 3 a 6 22.8.2005 13:19
***Re: tohle by si měly přečíst Sláfka 20.8.2005 17:21
***Re: tohle by si měly přečíst Karin80 22.1.2007 15:57
**Re: Velmi s Vámi soucítím, zažila js... Zenaide 5.9.2005 14:1
dotaz? petra 19.8.2005 15:24
*Re: dotaz? Eva, 3 porody - 2 živí synáčci 19.8.2005 15:39
**Nedokážu si představit zuzek 19.8.2005 16:22
***Re: Nedokážu si představit nikita01 19.8.2005 16:39
**Brečím jak želva... irena (Míša5/00+Maruš3/03) 19.8.2005 23:7
**Re: dotaz? *IWO* 20.8.2005 10:21
přesně si vzpomínám.. Lorina 19.8.2005 21:52
*Re: přesně si vzpomínám.. Andy 22.8.2005 12:40
...mám synovce - nese jméno mého andílka Markéta 19.8.2005 22:22
*Pro Markétu Dáša 20.8.2005 10:11
*Re: ...mám synovce - nese jméno mého a... Xantipa 20.8.2005 15:50
**jak málo jsem vděčná.. Kač. ♀ + ♂ 20.8.2005 18:24
***Re: jak málo jsem vděčná.. Mirasol, Neli04, Mája07 24.9.2005 8:38
**Re: ...mám synovce - nese jméno mého... Markéta 21.8.2005 18:12
*Re: ...dobrá kamarádka denissa 23.8.2005 22:1
**Re: ...dobrá kamarádka Markéta 24.8.2005 18:37
***Re: ...pro Markétu denissa 25.8.2005 17:50
****Denisso Markéta 30.8.2005 16:46
*****Re: Denisso Romana 2.9.2005 22:25
******Romano Markéta 4.9.2005 12:40
Pláču Hani 19.8.2005 22:32
víra petula k. 19.8.2005 22:47
naděje Anil, Andulka 8 mesicu 20.8.2005 1:32
*Re: naděje Martina 20.8.2005 10:32
**Re: naděje Jitule 24.8.2005 18:9
Smutné Lenka 20.8.2005 12:35
*Tri porody,dve deti Vlada+Adi+Emmi 20.8.2005 22:36
*Re: Smutné verca, 2 děti 21.8.2005 6:13
Sílu,odvahu,víru! Myška04 20.8.2005 14:27
*Pawli, Laura 20.8.2005 20:21
**Re: Pawli, Líza 20.8.2005 20:23
***od Pawlí Pawlí 20.8.2005 20:30
****Re: od Pawlí Haluška 21.8.2005 17:54
**Re: Pawli, Milada. 20.8.2005 23:17
**Re: Pawli, sona 22.8.2005 8:1
***krém na strie Jitka 22.8.2005 10:39
**** Re: Evčo, Lída,3 kluci a holka 22.8.2005 11:9
*****Lídě Jitka 22.8.2005 11:24
*Hovory s Bohem Barča 20.8.2005 23:8
Drzim palce!!!! Dana 21.8.2005 4:32
srdeční vada - chřipka? Renča 21.8.2005 9:18
*Re: srdeční vada - chřipka? kamča 21.8.2005 10:8
**Re: srdeční vada - chřipka? Pawlí 21.8.2005 18:54
**Re: srdeční vada - chřipka? evickavo 22.8.2005 17:55
Pawli, Luci+Vája7/04, Kryštof 9/07 21.8.2005 14:2
*Re: Pawli, Marfuška s Eliškou 21.8.2005 20:10
Život je jen náhoda Věrka, Jiřík 21.8.2005 22:18
Mám za sebou 2 potraty danyjela 22.8.2005 6:35
síla duše..... pisisvorka 22.8.2005 7:22
Vím co jste si prožili................ Dana+ 4 22.8.2005 7:42
Obdivuji vaši sílu paprička 22.8.2005 11:12
*Re: Obdivuji vaši sílu bakanka*82 22.8.2005 16:36
**Re: Obdivuji vaši sílu Pawlí 22.8.2005 20:31
***dekuji za vasi statecnost Daniela,dcera Ester 10 mesicu 22.8.2005 22:31
Brečím a prožívám to znovu Sajsa+Kája 9r.+Daník 01/07 22.8.2005 15:10
Hodně síly... sisicatch 22.8.2005 17:43
*Re: Hodně síly... Sajsa+Kája 9r.+Daník 01/07 22.8.2005 18:19
to samé Zdenka, 2 děti 22.8.2005 17:59
to samé Zdenka, 2 děti 22.8.2005 18:0
brečím jindruna 22.8.2005 18:37
pozitivna energia nina 22.8.2005 20:10
od Káči Kachna 22.8.2005 23:35
*Re: od Káči Petra 22.8.2005 23:49
Dekuji Lidunka 23.8.2005 11:5
Mám strach Lucka , Aneta + Adam 23.8.2005 16:32
*Re: Mám strach Atik 23.8.2005 17:47
*od Pawlí Pawlí 23.8.2005 17:56
Držíme pěsti !! Pavla , synové 12 let+11 měs. 23.8.2005 18:15
*Re: Držíme pěsti !! Pawlí 23.8.2005 21:14
dekuji za vasi statecnost Daniela,dcera Ester 10 m 23.8.2005 23:34
*Re: dekuji za vasi statecnost Pawlí 24.8.2005 12:32
rána za ranou Ada 24.8.2005 17:49
*Re: rána za ranou Pawlí 24.8.2005 19:29
**chřipka a vady srdce-upřesnění Smoojna 24.8.2005 20:39
***Re: chřipka a vady srdce-upřesnění Petra, Dominik 3/04 24.8.2005 20:52
****Re: chřipka a vady srdce-upřesně... Smoojna 24.8.2005 21:18
*****Re: chřipka a vady srdce-upřes... Pawlí 24.8.2005 22:6
*****Re: chřipka a vady srdce-upřes... Piotra, 2 holčičky 25.8.2005 8:27
**Doktoři Lucka, syn 03/04 24.8.2005 21:49
***Re: Doktoři Pawlí 24.8.2005 22:8
*Re: rána za ranou Pole levandulové 26.8.2005 1:35
**Re: rána za ranou Anna 26.8.2005 8:9
***Re: rána za ranou Pole levandulové 26.8.2005 8:35
****Re: rána za ranou Anna 26.8.2005 10:23
*****Re: rána za ranou 10.5Libik12 26.8.2005 12:21
*****Re: rána za ranou Jiřule a 3 skřítkové 26.8.2005 12:29
*****Re: rána za ranou Eva + dvě děti 28.6.2006 9:25
Je to hrozne, ale preboli to... Zenaide 25.8.2005 0:50
*Re: Je to hrozne, ale preboli to... denissa 25.8.2005 18:37
*Re: Je to hrozne, ale preboli to... MArtina 2.9.2005 9:30
Moc smutny : (( Martina 25.8.2005 8:37
... Janinka,Honzík 2.8.03 25.8.2005 20:23
:-( *Lilka* 28.8.2005 15:26
Návrat s prázdnou náručí aja 31.8.2005 14:33
*Re: Návrat s prázdnou náručí Pawlí 11.9.2005 17:59
**Re: Návrat s prázdnou náručí aja 12.9.2005 12:28
***Re: Návrat s prázdnou náručí Pawlí 12.9.2005 20:23
Děkuji Soňa, Vojta 3r., Cyrďa 3m. 3.9.2005 18:0
*Re:Neco podobneho Radek 27.9.2005 10:18
**císařský řez Miki 28.9.2005 12:1
***Re: císařský řez Radka 13.11.2005 21:44
****Re: císařský řez nicol-H 14.11.2005 16:15
*****Re: císařský řez Evita 14.11.2005 22:6
******Re: císařský řez Daniela,  14.11.2005 22:20
*******Re: císařský řez jana těhulka a marketka 15.11.2005 8:57
*******Re: císařský řez Dr.Zima 15.11.2005 18:41
******Re: císařský řez nicol-H 15.11.2005 23:32
*******Re: císařský řez Oggová 16.11.2005 11:41
********Re: císařský řez nicol-H 17.11.2005 23:30
*********Re: císařský řez Laveta 17.11.2005 23:41
**********Re: císařský řez nicol-H 17.11.2005 23:57
*********Re: císařský řez Oggová 18.11.2005 8:56
Bohužel podobný zážitek Lucie -dcerka 5let 6.9.2005 15:40
*Mam take smutne zkusenosti Marky-dve deti 4 a 5 let 9.9.2005 10:54
**Re: Mam take smutne zkusenosti Jiřule a 3 skřítkové 9.9.2005 12:32
***Re: Mam take smutne zkusenosti Smoojna 9.9.2005 14:43
****Re: Mam take smutne zkusenosti Marky - dve deti 4 a 5 let 9.9.2005 16:5
**Re: Mam take smutne zkusenosti Pawlí 11.9.2005 18:4
Hodně síly Janina 14.10.2005 12:33
*JAK POMOCI? SMÍŠEK 6.7.2007 18:22
**Re: JAK POMOCI? Alicee 6.7.2007 19:34
**Re: JAK POMOCI? Babyna,Patricie07,Michael10 6.7.2007 20:9
***Re: JAK POMOCI? SMÍŠEK 8.7.2007 13:35
hrozné... Hanka72 15.11.2005 17:3
měli jste štěstí měli jste štěstí 10.12.2005 19:36
Buh vi proc to dela jen mu duverujme Daniela 18.3.2006 1:42
*Re: Buh vi proc to dela jen mu duveruj... Daria, dcerky 4 roky a 1 měsíc 27.6.2006 22:0
**Re: Buh vi proc to dela jen mu duver... Lenka, zatím 1 dítě 28.6.2006 14:28
*Buch nema ani paru o svete... pokud an... Gabe 28.6.2006 15:13
**Re: Buch nema ani paru o svete... po... blondatko 29.1.2007 8:41
Potkalo nás to samé... Peťka 9.5.2007 8:27
*vsem vam velky obdiv a uctu mariana 20.8.2007 18:26
Potkalo nás to samé... Pepula 9.5.2007 8:34
*Bolestivá zkušenost v 9. měsíci, jak š... Kosmonautka, 10.týden 9.1.2008 11:30
**Re: Bolestivá zkušenost v 9. měsíci,... peza&06/08+02/10+08/12 11.1.2008 11:0
***Utorgestan-dokdy??? janavyky 13.1.2008 12:17
****Re: Utorgestan-dokdy??? anetkááá 14.1.2008 17:36
**O me holcicce..... mimkaD+Kubík+Matyášek 2.8.2008 13:4
***Re: O me holcicce..... Xantipa. 2.8.2008 13:42
****Re: O me holcicce..... mimkaD+Kubík+Matyášek 2.8.2008 15:25
***Re: O me holcicce..... Robin* 8.9.2008 0:8
***Re: O me holcicce..... zdeninka6 29.12.2008 9:44
**Re: Bolestivá zkušenost v 9. měsíci,... dadisek 20.12.2009 13:6




Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.