Přidat názor k článku Návrat s prázdnou náručí……

obě děti mám živé a jakž takž zdravé, a tak si uvědomuju vděčnost, jakou může člověk v mojí situaci zažívat...
a spoustu malicherných prkotin, kterými se člověk leckdy nechá vláčet ;(
Přeju Vám oběma (i bráškovi) hodně síly a světla na zahojení té veliké rány... Zase bude určitě líp.
Je to skoro to nejhorší, co se může stát - ale jak sami píšete, jiní by byli vděční... Moje teta umřela v 17letech na turberu, babička se z toho nikdy úplně neoklepala /vlastně ani děda/, další děti už nechtěla... Ještě horší je, když dospělé dítě spáchá sebevraždu, takovou rodinu (všichni bezva lidi, syn byl schizofrenik) známe a potkal je bohužel tento osud. žijí dál, myslím, že po několika letech už velmi šťastně, dá-li se to tak říct...
Příroda je někdy krutá, boží záměry leckdy pro nás nepochopitelné. Držím vám všechny palce a doufám, že váš pevný vztah a víra vám pomůže brzy znovu znovu povstat z popela...
Všichni, co to čteme, na vás moc myslíme.
est.