KONEC DOBRÝ,VŠECHNO DOBRÉ. KAMARÁDKA TAKÉ MĚLA SYNA,ALE POSTIŽENÍ BYLO HORŠÍ,NEVÍM PŘESNĚ NÁZEV,S KAŽDÝM DALŠÍM EPILEPT.ZÁCHVATEM SE TO HORŠILO.NIKDY NEPROMLUVIL,NIKDY SE NEPOSADIL,MOZEK ODUMÍRAL,PÁR DNÍ NA JIPCE-STRACH ŽE UMŘE-PÁR DNÍ ZLEPŠENÍ-RADOST,ALE OBAVY Z DALŠÍHO ZÁCHVATU A TAK SE TO STŘÍDALO. ZEMŘEL V NECELÝCH 2 LETECH A HNUSNĚ ŘEČENO-ULEVILO SE JIM. ULEVILO SE JIM,ŽE SE UŽ NETRÁPÍ,ŽE SE MU TĚLÍČKO NEZMÍTÁ V DALŠÍCH KŘEČÍCH,ŽE NEBUDOU STÁLE ZNOVU A ZNOVU PROŽÍVAT STRACH,ŽE ZEMŘE... KDYBY TOHLE VĚDĚLA V TĚHOTENSTVÍ,NEDOPUSTILA BY ,ABY SE JEJÍ MILOVANÉ DÍTĚ TAK TRÁPILO. JE POSTIŽENÍ A POSTIŽENÍ. VOZÍČKÁŘE? ANO!!!! O NĚCO OCHUZEN,O NĚCO SILNĚJŠÍ,PROŽIJE TAKOVÝ ŽIVOT PRO JAKÝÁ HO VYCHOVÁME. AUTISTA? NIC JE NEBOLÍ,JEN MAJÍ SVŮJ SVĚT A MY MU NEROZUMÍME. NÁŠ PROBLÉM. DOWNŮV SYNDRO.ANO. TO BOLÍ JEN RODIČE NA DUŠI.DÍTĚ JE PRÝ ŠŤASTNÉ. POSTIŽENÍ,KTERÉ BOLÍ A NEUSTÁLE OHROŽUJE ŽIVOT? JÁ BYCH VOLILA POTRAT. ALE KAŽDÁ JSME JINÁ.A TO JE VĚTŠINOU DOBŘE.
Předchozí