Prave jsem usedla k pocitaci, protoze me muj drobecek vzbudil a ja nemohla usnout. Premyslela jsem nad spoustou malichernych veci a litovala se - jak se nevyspim, manzel mi nepomuze, ze uz mi vsechno leze na mozek..A tak jsem si zapnula pocitac, ze se aspon mrknu na Rodinu. Ale takovyhle pribeh mi vyrazil dech a vehnal slzy do oci. Jsem stastna za sveho zdraveho chlapecka, a i kdyz prisel na svet driv a docela dramaticky, je vse v poradku a prospiva. Dekuji Bohu a nejradeji bych si dala par facek za ty svoje litosi. Moc na vas myslim, drzim palce...Myslim, ze do rana neusnu, ale nebude to tim, ze bych premyslela o svych "trapenich".
Předchozí