Přidat názor k článku Podruhé těhotná - šestinedělí

No vida, jak se nám to vybarvuje :o( Takže naše bezdětná minulost:
- o víkendech jsme jezdívali na vandry, na to teď manžel nemá čas, takže jsem si navykla jezdit sama nebo s mým tátou, abych občas "provětrala" Verunku
- po večerech jsme buĎ hráli hry, nebo chodili do kina, divadla, restaurace... Na to teď manžel nemá čas, takže si akorát občas zajdeme do restaurace (kdy stejně manžel má neustále mobil u ucha, čímž mi docela leze na nervy)
- ve volných chvílích jsem chodila pomáhat manželovi do práce, to už teď s dětma není možné

A k tomu všemu jsme se spolu pomalu přestali bavit (hádejte proč - manžela to ruší u práce...) a já se ho pomalu přestala dotýkat ("počkej, já tohle musím dodělat..."). Tohle je záležitost zhruba posledního půlroku. Navíc i sex už je jiný, když je Verunka doma, dělá mi problémy se pořádně uvolnit, když je u babiček, je otázkou, zda zrovna bude mít manžel čas...

Vlastně až doteď mi to všechno přišlo naprosto normální: manžel je pracovně naprosto vytížený, tak mu jdu z cesty, abych ho zbytečně nerušila, jednou toho času bude mít víc a všechno si to vynahradíme. Jestli mi něco vadilo, bylo to to, že manžel nemá čas na Verunku, která je do něho fakt blázen. Hmmm, jenže když si tak všechno hezky přehledně sepíšu a zamyslím se nad tím, už mi to tak normální nepřijde, naopak mi přijde logické, že jsme dopadli, jak jsme dopadli.

Ale že by mě tohle zjištění potěšilo, to se říct nedá :o( Kdyby celý problém byl ve mně a já si mermomocí chtěla manžela udržet, stačilo by, abych se vykašlala na děti a zabrala a určitě by se mi to povedlo. Jenže když jsem po manželovi chtěla, aby si tedy udělal čas a postaral se mi o holky, abych mohla naklusat do posilovny, tak mi dost jasně vysvětlil, že na to nemá čas a kdybych opravdu chtěla, tak si to dokážu zatřídit i bez něj :o( Čili i kdybych si manžela udržela, zůstalo by jinak všechno při starém a bylo by jen otázkou času, kdy by se náš vztah vyhrotil znova. A je docela možné, že tentokrát bych to byla já, kdo by zdrhal.

Ach jo, budu mít na chatě o čem přemýšlet... :o(

S.