Ještě mě k tomu napadá něco. Naděje umírá poslední, a to platí i pro mě. Kdybych se dozvěděla, že se mi narodí postižené dítě, do poslední chvíle bych doufala, že se třeba najde způsob, jak dítěti pomoci, jak vadu odstranit. Výčitka, že jsem nechala zabít dítě, které nakonec mohlo být vyléčeno, by pro mě nejspíš byla horší než dívat se na to, jak dítě umírá.
Ájo, píšeš, že jsi věřící. To je dost obecné. Nevím v co věříš.
Já věřím v Boha, který má schopnost dělat zázraky a který je dělá. Ne vždycky, ale někdy je dělá. Nevím, proč je dělá jen někdy, ale to právo mu nemůžu upírat.
Předchozí