Přidat názor k článku Slovní týrání

Zuzi, bohužel nezabralo...Dneska se David strašně zlepšil, ale bylo to fakt dost náročný dítě, neplatilo na něj nic....Byla mu zjištěná celkově nezralá nervová soustava, byl často hysterickej, měl nezvladatelný záchvaty, někdy z něho šla hrůza....Psycholog i psychiatr, všichni svorně říkali: maminkotochcehodnětrpělivosti a mně ujížděly nervy...Navrhovali tlumit práškama, to jsem prozatím odmítla a jsem ráda, protože se to fakt lepší...
Zkoušela jsem všechno možný, poté, co většina mých pokusů selala, probírala jsem jednotlivé věci s psycholožkou...Ale moc to nepomohlo..Např: Jakmile byl trochu víc přetažený, snadno se rozčílil a pak se přestával kontrolovat. Ve školce se nechtěl obouvat, vztekla se a pak v autě ječel, vyvlíkal se z autosedačky a vrhal se po mně..Bylo to nebezpečný a já na radu psyholožky řekla, že jestli okamžitě nepřestne, zastavím a vyhodím ho z auta....Vyváděl ještě víc...Zastavila jsem, na odlehlejší cestě, vyhodila ho z auta...Podle psycholožky se měl rozbrečet a chtít zpátky do auta a víckrát to neudělat..Co následovalo? Vyváděl jak smyslů zbavený, sundal si-bylo mínus deset-boty, vyběhl na silnici a začal kličkovat bosý mezi auty...Já ho honila a protože už byl těžký, jen taka tak se mi podařilo ho hodit do auta a odjet...Doma vyběhl z auta, vletěl do svého pokoje, srážel všechny hračky z poliček, pěstmi rozbil okno, a pak okamžitě usnul...
Takže mým úkolem bylo hlavně vyhýbat se podobným situacím, zabránit, aby se nikomu nic nestalo a čekat na to, že někdy vyzraje...
Tohle bylo v pěti letech, nedávno mu bylo sedm a je to fakt mnohem lepší...