Přidat názor k článku S kočárkem ve městě – o zvycích a lidech

Xantipo,
nikdy jsem do sebe necpala čokoládu po kilech... ale věř mi, že já třeba mám z cigarety fakt potěšení, uvolnění, vážně mi to chutná... mám takovej dojem, že představa militantních nekuřáků o kuřákovi je ta, že se ráno s hrozným chrchláním probudí, vyplivne hleny, běží si honem zapálit a pak pálí jednu od druhé, jen aby neměl absťák... :o)
Ujišťuju tě, že TAKOVÝHO kuřáka já neznám. A znám jich dost. Třeba já se normálně ráno probudím, nekašlu, neběžím si dát cigáro - to si dám třeba za dvě, tři hodiny. Když nepracuju nebo nejsem někde v hospodě s kamarády, tak kouřím docela málo, spíš ze zvyku. Rozhodně na tom nejsem závislá, je to prostě příjemný stimulans k práci a společenská droga na chlastačky apod. To je celé. :o) Někdy vykouřím denně 5 cigaret, někdy 20, a někdy ani jednu. Jak se mi chce a podle toho, jaká je příležitost. Jedinou cigaretu jsem nevykouřila proto, že bych MUSELA. Vždycky jsem CHTĚLA. :o)
Možná je to pro nekuřáka nepochopitelné, ale je to tak. o)))