Mila Pawli,
drzte se cela rodina, verim, ze budete mit dalsi sanci!!!
Chtela bych se podelit o pribeh, ktery me tez hluboce zasahl, ackoli se nestal me, ale kamaradce.
Ta vzdy chtela velkou rodinu, takze po narozeni dcery se ihned snazili o dalsi mimi. Ale neslo to...Po trech letech pokusu se rozhodli pro umele oplodneni. Vyslo to az na treti pokus a kamaradka cekala dvojcata. Po 6 ti tydnech vsak druhe dvojce nemelo srdecni ozvy a odumrelo (byla to dvojvajecna). Po trech a pul mesicich kamaradka zacala krvacet a tak se bala i o to druhe. Nastesi ale se z delohy odlucovalo to zemrele dvojce, ale tim kamaradka prisla o hodne krve a musela zustat 3 mesice v nemocnici kvuli anemii. Pred Vanoci je pustili domu a v unoru se ji narodil syn. Zdravy, bez problemu. Mesice ubihaly a klucik vesele pribiral na vaze, zadne zdravotni problemy, docela vesele mimco. Planovaly jsme si, ze si nasi kluci (muj je o pul roku starsi budou spolu hrat atd..). Jenze, osud chtel jinak. Jednoho vecera jeji chlapecek, kteremu bylo 5 mesicu, se ve spanku prevratil na brisko a nestesti bylo hotovo - syndrom nahleho umrti.
Kdyz o tom clovek cte v knizce, tak si rekne, jo, asi se to stane, ale kdyz se to fakt stane v nejblizsim okoli, je to sok a rana! Kdyz mi to kamaradka psala (sms), protoze nemohla mluvit a ani nechtela, krve by se ve mne nedorezal. Tak strasne jsem ji chtela pomoci, podporit, ale nechtela s nikym mluvit. To lze chapat. Pry, kdyby nemela tu prvni dcerusku, tak by se snad zabila. Zda opravdu, ci je to jen vykrik bolesti, nevim. Nicmene, je to uz mesic a kamaradka je stala zavrena se svou bolesti v srdci a odmita komunikovat. Chci ji pomoci, ale nevim jak...
Pawli, bylo pro Tebe tezke o tom mluvit, nebo Ti povidani o Lukaskovi naopak pomohlo? Bojim se, ze kdyz se podiva na meho synka, pripomene ji to toho jejiho a bude to jeste horsi.
Prijit o dite v jakemkoli veku je nestesti, kez by se to uz nikomu nikdy nestalo!!!
Ada
Předchozí