Přidat názor k článku Svatbit či nesvatbit?

Sisinko,

aha, já myslela, že jsi po nátlaku rezignovala a vzala sis mužovo příjmení. To by mi přišlo mnohem míň přijatelné, než že on si nakonec nechal to svoje. Na to si myslím, že má plné právo. Ovšem taky by mě naštvalo, že to neudělal z vlastního rozhodnutí, ale na nátlak matinky.

Myslím, že nikdo nemá co odsuzovat někoho jiného za rozhodnutí týkající se jeho vlastní rodiny. To dělají omezenci, kteří nedohlídnou ani na konec vlastního hnojiště. Vykašli se na ně zvysoka, ty řečičky je nic nestojí a oni za Tebe Tvoje problémy řešit nebudou. To, že se něco "dělalo odjakživa" neznamená, že je to tak správně. A koukni se schválně někdy na ty "kritiky", podle všeho by jim to doma mělo ideálně klapat, když rozdávají tak dobré rady - ale je to skutečně tak ?:o)))

Jinak Ti gratuluji k dobrému vztahu s mužem (až na tu jeho mámu, tedy). Mne osobně taková dohadování o konečné řešení spíš obohacují, ráda občas ustoupím a jsem ráda, když je mi občas ustoupeno. Je jen velmi málo věcí, u kterých bych měla pocit, že "přes to nejede vlak". Nebavilo by mě, kdyby bylo vždycky po mém, stejně tak jako by mě netěšilo, kdyby měl vždycky navrch partner.