Přidat názor k článku Nemocnice, personál, právo na informace - jak to vidím já

No, abych to trochu uvedla na pravou miru. Ted to vypada, ze v nemocnici neocekavame od maminek a tatinku nic jinyho, nez ze se nam tam budou spoustet. O to nejde. Jenze nekteri rodice tam travi i nekolik mesicu a to soukromi je proste nutny. A to, ze to nevadi vam, jeste neznamena, ze to nevadi nekomu z te druhe rodiny. Ja chapu, ze chcete byt u vseho, co se vasemu ditku prave deje, taky bych chtela. Proste jsou tady sami zodpoveni rodice :-)) Ale byl tady takovej nazor, ze byste nechali mozna tak desetilety dite v noci samotny. Jo, je rozdil, kdyz je v hodne spatnym stavu a nebo, kdyz jde na nejaky vysetreni. Ale neznam nic horsiho, nez prave kluky v tomhle veku, ktery si hrozne potrebujou hrat s ostatnima, ale protoze jim maminka cely den zmoula ruku, jsou absolutne vyrazeni z kolektivu. Neberte to jako utok, hrozne zalezi na diteti i na nemoci, ale myslim, ze byste byli hrozne prekvapeni, jak jsou deti v nemocnici skvele a hrozne pysne na to, kdyz neco zvladnou samy. Nasemu oddeleni ja interne rikam "tabor", protoze tam decka maji spoustu volnosti, ohromnou hernu a jen tak mimochodem je lecime. Ale tak je to u nas, takove chirurgicke oddeleni je zase uplne jine. Proste zalezi na stavu a na lidech. Nekdy nepomuzou ani zlate kliky, kdyz vas prehlizi. Chodte s detmi do nemocnic, dozadujte se vseho, jen diky tomu vlastne vznikly tyhle moznosti, co si clovek nevydupe, to nema, bohuzel. Stare nemocnice nejsou prizpusobene na pobyty rodicu, ale ted se hodne rekonstruuje a uz se s tim pocita. Ja myslim, ze to bude jenom lepsi.