Sylvie, záleží na tobě, ale já bych si možnost být s dětmi v prvních letech života jen tak vzít nenechala, proto jsi je přece měla, aby ses o ně starala. Předpokládám, že takové byly vaše plány, a když muž jednostranně vypověděl závazek, co k vám má, tak bych po něm chtěla, aby se postaral o vás aspoň finančně tak, abys mohla být v pohodě doma. Ať pracuje víc, ať si vezme půjčku, jeho věc - on tu změnu chce, tak ať si ji vychutná. Proč bys měla měnit svoje plány ty,(a odskákat ot vaše děti)jen že on něco nedodržel? Zatím má k vám všem vyživovací povinnost, a nemůže od tebe chtít, abys kvůli jeho sobectví dávala půlroční dítě do jeslí. To je surovost, a i když už nechce být tvůj partner, otec bude až do smrti, toho ho nikdo nezbaví. Zatím mu to, jak vidět, nedošlo.
Jinak si myslím, že prostě zblbnul, a že až se trochu vzpamatuje, bude se tlouct do hlavy, co ti říkal a udělal...a bude brečet jak želva...ježe ne všechno se dá dodatečně napravit...
Předchozí