Ahoj Sylvie,
tak jsem to všechno dočetla a je mi z toho strašně smutno. Nějak jsem měla pocit, že to přece jenom všechno jaksi "vyšumí", přestane tě vidět "jinak" než tě viděl kdysi, možná to bylo důsledkem pocitů, které mám já, už se tak moc nehádáme i když nikdy to nebylo tak zlé, abysme uvažovali nad rozchodem, natož o něm mluvili.
Nevím vůbec co poradit, ostatně praktických rad padlo už hodně, snad jen poslat pohlazení a popřát hodně moc síly. Hlavně piš, když budeš potřebovat :-(((.
Myslím na tebe.
Henri
Předchozí