Xantipo,
trochu od tématu, ale já jsem sousedy, kteří mi neodpovídali na pozdrav, přestala zdravit už dávno (v našem bývalém baráku byli takoví dva). A byl klid. Nevím, proč bych si měla třepit hubu.
S tou sousedkou, kterou popisuješ, asi bude opravdu těžké pořízení. Nevím, co bych v takové situaci dělala já, nikdy jsem nic podobného nezažila. Když jsou do toho zavlečeny i děti, je to o to horší. Asi bych se jim snažila vysvětlit, že když začnou mít z hulákající paní strach, tak ať jdou domů za plot, protože tam jsou skutečně v bezpečí a tam na ně ta ženká nemůže. To by mohlo být srozumitelné i malému dítěti, ne? Když budou schopné tu babu takhle "strávit", tak ať si tam pak čas od času vyřvává, co chce..
Předchozí