Přidat názor k článku Znáte to?

Stáňo, to se mi bude těžko vysvětlovat, páč je to hodně široký a vše souvisí se všim, ale pokusim se to zestručnit, aniž by příliš utrpěl obsah :-)

Já si totiž myslim, že ve většině škol (a jsou to většinou ty s úkoly) je už samotnej nástup do školy pro dítě dost velká změna (oproti školce) - najednou musí mnohem víc sedět, dělat přesně to, co se jim v danou chvíli řekne, stíhat se něco naučit v termínu, najednou je hodnoceno známkama atp. - prostě je to velkej nápor na soustředění, sebedůvěru a další. Výuka není moc efektivní, někde prostřednictvím úkolů učitelé hážou část vzdělávání na rodiče.
Odpoledene by podle mého názoru měly mít děti čas na kamarády a rodinu (vztahy - sociální dovednosti jsou pro spokojený život víc určující, než školní znalosti), na svoje koníčky (protože nakonec většinou děláme práci, ke které jsme směřovali už skrze své koníčky a ve škole se jim do hloubky těžko můžeme věnovat).
Přípravu na to, že jednou se budu muset učit beru, ale to je dost individuální záležitost - já jsem se například poprvé učila ve třeťáku na gymplu. Do té doby jsem to nikdy nepotřebovala. A nemyslim si, že bych kvůli tomu nějak zakrněla, nebo nevyužívala svou kapacitu - měla jsem každé odpoledne jeden nebo dva kroužky, které mě bavily a v těch jsem se dozvěděla a naučila spoustu pro mě zajímavých věcí.
Kamarádka co učila v první třídě mi říkala, že úkoly nedává, protože co mají děti umět pohodlně zvládnou ve škole, jen u dětí s nějakým problémem (dysfunkcí) doporučila něco pro upevňování dovednosti a dětem, které jsou naopak v něčem dobré dala něco zajímavého - ale ne stylem - tohle zítra přinesete hotové, nýbrž stylem tohle by Ti mohlo pomoct / tohle by Tě mohlo bavit a zajímat, udělej si to kdy chceš a nemusíš mi to nosit ukázat (ostatně neděláte to pro mě, ale pro sebe).
Zrovnatak učitelka z jedné Montessori školy nám říkala, že když vidí, že dítě hodně zaujala nějaká pomůcka, tak mu nabídne, jestli si ji nechce půjčit domů.
To si myslim, že je hroznej rozdíl - dát dětem za domácí úkol třeba slovní úlohu, když některý děti přesně jak už tu někdo psal jen kouknou a vědí z hlavy výsledek a jiný děti jsou úplně ztracený a bez rodiče se v tom vůbec nezorientujou... mně to prostě přijde hrozně neefektivní (stejně jako mnohde celá výuka). Prostě přípravu na učení se beru, ale každej má jiný nedostatky a potřebuje procvičovat jiný věci. Druhá věc je smysluplnost těch úkolů z hlediska jejich využití v životě, ale to už jsem psala.
Takže já bych pro úkoly byla
- ne hned po nástupu do školy
- pokud by měly jinou formu, než jakou většinou mají.