Ještě bych ráda dodala, že se hluboce mýlíte-vychovávám své dítě, založila jsem OS, píšu články do časopisu, snažím se vybudovat stacionář pro děti s nejtěžším postižením, rehabilitaci...... opravdu máte pocit, že bojuji za něco stále beznadějnějšího?
A že při tom apeluji na city společnosti? A na koho jiného se mám obrátit,abych ho seznámila s realitou našich soudů a postojem státu vůči rodinám s postiženými dětmi?
A ještě v jedné věci se hluboce mýlíte-finančně to nezvládám právě díky finanční pomoci státu. Ne on, nýbrž já jemu pomáhám , vzhledem k tomu, že za ústavní péči vynakládá desetinásobně víc peněz.
Daniela
Předchozí