Přidat názor k článku Věřte svým dětem

Jaňulíku, musím reagovat. Nějak jsme nezvládli porod - malej byl zamotanej do šňůry na čtyřikrát, trhal placentu, zkažená plodová voda. Plodovku nám píchly až na porodním sále a šup na císaře. Po nádherném a pohodovém těhotenství šok. Malej se škrtil, naštěstí ho nemuseli rozdýchávat a Apgar skore bylo v pořádku, ale přesto se po porodu rozjel kolotoč - neuroložka, rehabilitační sestra, vojtova metoda - půl roku jako zlej sen, nikdo nedovedl říct, jestli to dítě je v pořádku. Postupně jsem pochopila, že to nikdo neví, dokud se nezačne projevovat. Také jsme vše dělali později. Jsme holt líný, teď už jsem o tom přesvědčená. I když "srovnávání" s jinými dětmi co všechno už umí,.... kapitola sama pro sebe, zvlášť milé od vlastních příbuzných. Ale co chci říct - když už začal lézt, lezl bravurně, když si stoupl, tak už prostě stál a nepadal, no a když konečně začal chodit, tak to byla jistá a perfektní chůze - a začal s tím až v 15-ti měsících. Je to zdravej, pohodovej, hodnej a báječnej kluk. Teď mu jsou 2 roky a 1 měsíc - a zase řešíme další "problémy" - nějak nám špatně mluví - mele teda dost už snad od narození, ale tou svojí marťanštinou, až teď o prázdninách jsme začali rozšiřovat trochu slovník - ale co ho naučíme, to dost často za pár týdnů zapomene :-) na druhou stranu už umí přečíst opravdu skoro celou abecedu - a to opravdu sám od sebe, nepatřím mezi ambiciozní matky, ale když se zeptal, tak jsme mu odpověděli a teď mi pyšně hlásí všechna písmenka v dohledu :-) Holt bude umět dřív číst než mluvit :-) Ale uklidňuji se, že je holt po rodičích - lenoch a pohodář (teda +/- pohodář, ale rozhodně nejsme nijak výbušné a hysterické povahy). A ještě si neodpustím, neuroložka na první kontrole nad ním tleskla a malej rozhodil ručičky - lekl se a doktorka hned, že je všechno špatně - je to obraz novorozence, "to dítě je zaostalé". Okamžitě jsem ho objednala k jinému doktorovi (vyděšená jak jen u prvního dítěte můžete být) a ten nad ním tlesknul rukama a malej nehnul ani brvou - a hned: "všechno špatně maminko, to dítě je hluché". A rehabilitační sestra mi řekla, že ten kluk nebude chodit a když tak,... a názorně mi převedla jak - nelze věrně popsat komýhající se postavu.