Přidat názor k článku Jak se (taky) rodí doma

Holky, sleduju už víc jak 4 roky, jak při diskuzi o volbě porodu houstne atmosféra. Sama jsem si kdysi také dovolila napsat svůj názor - a byla katastrofa na světě! Myslím si, že jsme každá jiná, něčím jiným ovlivněná. Já např. u prvního porodu, pokud bych nebyla v porodnici, bych nevěděla, co mám dělat. Moje tělo opravdu nedávalo žádné signály, prostě to nefungovalo. Nakonec východové kleštiny - teda naštěstí, jinak bych asi psala do diskuze o Andílcích. Druhý porod - naprosto jinak - tělo reagovalo tak, jak má a já jsem instinktivně dělala to, co se má. protože jsem ale bývalá PA, byla jsem zase v porodnici - s kamarádkou PA, s tatínkem, v nadstandardním pokoji, který nemocniční prostředí ani nepřipomíná. Doktor se přišel podívat na samotnou vypuzovací fázi,(rodila PA) s ním přišla jedna sestřička s nahřátým ručníkem pro miminko. Natrhla jsem se jen malinko, tak ty dva stehy mě neminuly. Bylo to skoro jako doma. Za půl hodiny mohli přijít moji rodiče i s Natálkou se podívat na brášku. Je fakt, že kdybych věděla, jak krásně to půjde a tato možnost by byla - rodila bych doma taky. Ale prvním porodu jsem měla obavy.,
Suma sumárum - pokud má člověk opravdu dobré jištění - PA, v záloze lékař + pomůcky, což u nás ještě jaksi nefunguje - no problem. Sama bych se asi dost bála. Všem držím palce, myslím, že jde hlavně o ty, kteří se mají narodit.