Přidat názor k článku A co takhle domácí potrat?

Jsou to dva týdny co jsem byla štěstím bez sebe, že jsem konečně po roce otěhotněla, bohužel moje radost trvala pouze krátce! Zaala jsem slabě krvácet na doporučení lékařky jsem poctivě ležela, ale výsledky mé krve odhalily, že jde o neprospívající těhotenství. Byla jsem neštastná a lékařka mne ihned odeslala do nemocnice, dokud nemám nějaké bolesti a křeče, že mi mé dítě budou muset vzít a dělohu vyčistit, bylo to minulou středu. Do nemocnice jsem s manželem dorazila hodně ubrečená, přišel doktor, který se vyptával občas mi vynadal, že jsem něco vynechala, tak jsem mu taktně řekla, že jsem opravdu ve velkém stresu a mám myšlenky někde jinde, dostala jsem se po dlouhých peripetiích na lůžko, kdy mi už začínalo být špatně měla jsem horečku, ale nechtěla jsem tím někoho zatěžovat, celou noc jsem nespala a ve 4 ráno jsem měla nesnesitelné bolesti a zavolala setru, že silně krvácím a mám velké bolesti a ona mi s ledovou tváří pověděla at si počkám na vizitu v 7,30 . Svíjela jsem se v posteli ve velkých křečích od 4 do 7 kdy nastala značná úleva a bylo mi jasné, že jsem potratila.
Co mi na tom nejvíce vadí? Jasně, staůlo by se to tak jako tak, ale musela jsem tak trpět? Setry se ptaly, tak co?? Jste ještě těhotná? Nebo už ne? Čekala jsem na vyčištění, zřízenec mě odvezl před operační sál, nedostala jsem žádnou uklidnující injekci nic, na víc pořád někdo otevíral dveře na sál, kde prováděli výkon nějaké ženě, bylo vidět jak leží na operáčním stole s přivázanýma nohama na gynekologické lavici, čekala jsem tak 15 minut a pořád se otevíraly dveře, pak jsem dostala kanylu do ruky a čekala dál, klepala jsem se napětím a stresem co bude dál, musela jsem si na sál dojít sama, přivázali mi nohy a ruce, ležela jsem tam a cítila se tak poníženě, jako nikdy, kolem chodilo X lidí a já jen říkala chci už spát!!!
Závěrem bych chtěla říct, proč se nikdo nestará o to jak se k ženám chovají v těchto situacích? Srašně mě bolí, že jsem přišla o své dítě a když Ván to kolem říkají, jako když jdete na hrušky, tak si říkám, že ve zdravotnictví dělají hyeny!!! Stydím se za naše zdravotnictví, stydím se za to, jak se k lidem chovají!!! Nemusí to být všude, ale ve Vojenské nemocnici v Plzni to tak bylo!