Přidat názor k článku V noci vycházejí na povrch nejrůznější úzkosti

Dobrý den,

nikde jsem si nepřečetla, že by Michal jakoli nabádal Evu aby se " nenechala svítit":-) Evy strach se možná trochu dotýká četnosti UZ v těhotensvtí aniž by tady někdo zpochybňoval jeho nesporný význam. ( mimochodem i na rodině jsem si před časem přečetla článek od pí. Štromerové, která taky, jako porodní asistentka uvedla, že se objevili studie o myslím vztahu četnost UZ - velikost plodu ) Ale nejsem odborník, jistě se Eva když má pochybnosti obrátí na svého gynekologa, ke kterému má důvěru. Já sama jsem celkem bez problémů všechny UZ absolvovala, dokonce jsem si o 1 navíc sama po domluvě s lékařem řekla..

Trochu mě zarazil termín "příšernosti". Myslím, že to co tady Michal psal jsou ověřené věci ( sama jsem mimo jiné psychosomatiku na VŠ studovala a věnovala jsem tomu i diplomku ) Dnešní postupy k pacientovi jsou bio-psycho-sociální, přikládá se nesporný význam psychiky a prostředí pacienta na jeho vývoj nemoci. Zvláště u chronických pacientů. Je to celá věda.

Zatím co moje poznatky jsou spíše z přednášek ( s láskou vzpomínám na Dr. Šavlíka ) a z literatury, zkušenosti Michala jsou i osobní, co se prostě cení.
Jistě mu to dalo nemalou energii to tady napsat, tak by to možná stálo za to si to alespoň přečíst..

Dasho, asi máte nějakou špatnou zkušenost s "léčitelem" Ale nemyslím si, že dlohoholeté studium by z někoho udělalo toho správného "odborníka" Vemte si třeba kožního lékaře. U vás zabere na exém jedna mast, u jiného při té samé diagnéze nikoli. Každý jsme jiní. A je to tak dobře.

Pro někoho je možná dost důležitá jakási systematičnost ( guidelines ) To mi trošku připomělo jako dítko komunistických osnov, memorování a fráze pořát dokola. Teď když jsem starší, tak mám radst z toho, že si můžu jaksi dělat co chci a to jak v osobním tak pracovním životě. A jsem tomu ráda.

A ještě k těm "příšernostem" Dnes jsem reagovala na příspěvek v jiné diskusi od Moniky, která dost bolestně líčí svoji zkušenost s tím, jak v nemocnici přišla o své dítě. To, jak se k ní choval personál toho oddělení bych jistě přirovnala k příšernostem! Bolí mně jak může možná někdo kdo o sobě jinak tvrdí že dost dloho studoval a cítí se býti odborníkem, může k jedné ženě přistupovat jak ke kusu hadru..doslova.

Naučme si toleranci.

Přeju Vám hezký den a Michalovi k zítřejšímu svátku vše nej:-)

V.