Přidat názor k článku Věřte svým dětem

Lenko,
jestli se nemám smát nahlas...můžu aspoň potichu?
Můžeš mi prosím napsat, kolik je Tvým dětem? Já si přeci taky se svými dětmi normálně hrála. A pořád hraju - tedy se svým šestiletým, nejmladším. Starší je třináctiletý. No tak karty, Dostihy. A s nejstarším - autorem úkolu - se tak akorát předháníme v nějakých PC hrách ve volném čase - svém i jeho :-)))
Jak si představuješ hravé patnáctileté dítě?
Máš Lenko nějaké zkušenosti s pubertou? To si myslíš, že budou Tvé děti pořád tak bezprostřední a veselé jako dnes? Dospívání je fakt složitý proces a s těmi našimi kdysi malými, roztomilými dětmi to pěkně zamává.
Jinak mému dnes šestnáctiletému synovi nedělá problém pohrát si s bráškou, možná je hravější, než jeho spolužáci, kteří malého sourozence nemají. Já nevím z čeho soudíš, že je přechytralý... Já ten dojem nemám...a myslím, že by bylo i trochu zvláštní, kdyby si gymnazista měřící 186 cm hrál sám s autíčky, nebo skákal radostí, když ho maminka vezme do kina /jak to dělal, když byl opravdu malý a bezprostřední/