Přidat názor k článku Zkušenosti s homeopatií v prvních měsících života dítěte

Od Martina Petráska.
A bylo by jich nepočítaně dalších:

Homeopatie je medicína stará dvě stě let. Vznikala v době, kdy se základy vědecké medicíně teprve pokládaly. Od té doby se však prakticky nezměnila. Zastaralé názory i poznatky, dnes již z velké části mylné, jsou dnes zpět, aby vám pomohly zbavit se rakoviny, aids, nebo dokonce následků po zlomeninách.

Před dvěma sty lety položil základy homeopatii jistý Hahnemann. Vycházel z principu léčit podobné podobným. To dokazoval na principu léčby chininem.

Chinin u něj údajně vyvolával horečku a pocity podobné malárii. Byl tedy vhodným lékem proti malárii. Je to však trapný omyl, na kterém si stále homeopati (i studovaní) zakládají.

Chinin totiž vyvolává podchlazení a následnou třesavku, nikoliv horečku.

Za tento omyl Hahnemann samozřejmě nemůže, teploměr v té době totiž ještě nebyl znám. Dle jeho osobních pozorování zjistil, že čím více množství léku snižuje, tím mu "horečka" ustupuje, což si vysvětlil mystikou ředění.

Označoval tedy své léky například C10, C20. Znamenalo to, kolikrát je lék za sebou 100x zředěn. Tedy názorně vysvětleno, máme-li dnes homeopatikum s označením C6 je lék zředěn 1:100 a stejně tak ještě šestkrát za sebou. C6 tak znamená zředit 1 litr léku v objemu 1km krychlovém!!!

Běžné je však také zředění C30, kdy je tentýž litr léku (třeba pavoučích nožiček) zředěn do objemu roztoku (zpravidla vody nebo lihu) o velikosti Naší galaxie!!! Co teprve zředění C200, C500 nebo M2 (kde M znamená ředění 1:1000!)?! Je to samozřejmě nesmysl.

Dokonce i v destilované vodě se najde spousta zbytkových molekul, kterých je možno se zbavit, asi tak jednoduše, jako vyrobit úplné vakuum.

Když si takovéto nesrovnalosti homeopati uvědomili, tak samozřejmě zasáhli. Začali se vymlouvat na to, že po původní látce zůstanou "kvantové otisky". Mají pravdu, koumáci.

Zapomněli ale, že tyto otisky léku, zůstávají v roztoku po dobu řádově několika desítek pikosekund (pikosekunda = 1.10 na -12 sekund = 0.000000000001 sekundy).

V této souvislosti mě napadá jednoduchý výpočet. Kdyby vám homeopat před nosem vyrobil homeopatický lék, tak (samozřejmě v případě, že vystihnete správný okamžik) byste jej museli do svého těla dostat do několika desítek pikosekund.

To by v praxi znamenalo pohnout rukou nadsvětelnou rychlostí, což je již ze zákonů relativistické fyziky nemožné.