Ráda bych se s vámi podělila o své dojmy z termínu "nevědeckost" homeopatie.
Sama mám s homeopatií vesměs dobré zkušenosti (i když bych nikoho nepřemlouvala, každého věc) a léta mě vytáčely zmínky o tom, že je to metoda nevědecká (případně že jsou to rovnou všichni šarlatáni). Pak jsem jednou četla něco od Cyrila Hoschla (psychiatr a všeuměl, možná je taky členem Sysifa? každopádně je podobně protihomeopaticky naladěn). V tom článku říkal něco jako (za přesnost neručím):
"Proč je homeopatie nevědecká? nechová se za standardních podmínek standardním způsobem, tj. nelze zaručit, že např. u různých lidí, kterým byla pozitivně zjištěna stejná nemoc, se dosáhne v nějakém signifikantním procentu stejných výsledků."
Toto vysvětlení "nevědeckosti" beru - proč by si věda nemohla "sama" stanovit kritéria, podle nichž se věci budou nadále nazývat vědeckými či nevědeckými? Koneckonců, pokud už u něčeho snesou nálepku "vědecké", svým způsobem se za to zaručují, tak si myslím, že na takový postup mají právo.
Co ale úplně nechápu, je, proč by "nevědecké" mělo jakýkoli obor automaticky diskvalifikovat i v očích veřejnosti (čili ne-vědců). Někdy mi hospodský oběd udělá dobře a jindy mě ještě dvě hodiny tlačí v žaludku, přestože jinak jsem v identické situaci. Pozastaví se nad tím někdo? Někdy mi nějaká poznámka udělá dobře a jindy mě vytočí: jak můžu takhle nevědecky fungovat? :-) A když už jsme u té medicíny, kdysi mi stejná antibiotika na stejnou diagnózu jednou pomohla a jednou nepomohla (a nemám důvod si myslet, že byla diagnóza špatná). Bude někdo tvrdit, že podávání těchto antibiotik je v nějakém konfliktu s vědou? Pravděpodobně ne. Pokud někdo namítne, že mohlo být ve hře ještě iks faktorů, které nebyly postiženy, budu s ním vřele souhlasit - ale tak je to podle mě VŽDYCKY. Žádná, byť vědecká, kritéria nemohou postihnout všechny možné vlivy.
Sečteno a podtrženo: podle mě "věda" strašně omezuje sama sebe v tom, že si nadiktuje sadu kritérií a do těch pak chce narvat veškerý okolní svět. To asi nejde - koneckonců i osvícenější alopaté připouštějí, že klasická medicína se občas ve svatém zápalu dopouští pěkných bot:-). A pokud se jednou rozhodne, že něco (napr. homeopatie) nefunguje, nepřesvědčí ji asi nikdo a nic. Bude trvat na VĚDECKÝCH pokusech, které pochopitelně nevyjdou, protože homeopatie funguje zřejmě nějak jinak. Jak už tu psali jiní, kdo udělá pozitivní zkušenost, bude vědět své. Kdo ji neudělal, případně udělat nechce, bude to dál vidět po svém. Vlastně jsem hlavně chtěla říct, že je zřejmě PRAVDA, že homeopatie je v tomto smyslu nevědecká - ale to ji nijak nevyřazuje z okruhu věcí, které mohou pomáhat.
(Ještě podotek: může se samozřejmě stát, že vyzkouším i několik homeopatických léků a žádný nezabere; pak se samozřejmě můžu vždycky rozhodnout pro chemické léky. Vždycky ale budu mít lepší pocit, že jsem se chemii aspoň v rámci možností pokusila vyhnout.)
Předchozí