Markéto,
souhlasím zhruba s tím, že "na soubor daných symptomů (míním i osobnostní aj.) aplikuji stejný lék, ať je to Franta nebo Pepa, a očekávám stejný výsledek". Možná je trochu problém v tom, že mezi kritérii se objevují věci typu "mám rád kyselé okurky" nebo "zdá se mi často o bouřce", což klasický vědec asi odmávne a nebude se tím dál zabývat, zatímco pro homeopata tohle můžou být klíčové informace, podle kterých se rozhodne např. třemi léky, které na pacienta doposud "seděly" zhruba stejně dobře.
Souhlasím i s tím, že se homeopatie snaží obhájit "vědeckými" termíny, což možná není úplně ideální - ale na druhou stranu zkus si představit, kdyby to nedělala: asi by apriori dostala nějakou nelichotivou nálepku a tím by to zvadlo. Takže já to chápu jako takovou úlitbu převažujícímu způsobu myšlení, ze které nejsem dvakrát odvázaná, ale vlastně chápu, proč to homeopaté dělají - stále totiž spousta lidí vidí jen jednu linii se škálou vědeckost - - - - - šarlatánství. Aby se teda homeopatie vyhnula obvinění ze šarlatánství, musí se "přiklonit" na druhou stranu, protože podle obecného mínění jiný směr než tyhle dva neexistuje.
Předchozí