Přidat názor k článku Zkušenosti s homeopatií v prvních měsících života dítěte

Markéto, hezky jsi to napsala. Vážně. Skoro bych řekl, že slova pocházejí od Markéty jiné, než v předcházejících jejích příspěvcích… Určitě je dobře, že Tě baví světu porozumět, mně ale přece též. Nestačilo (a nestačí) mi říct si: tak jo, funguje to – tečka. Tak proč funguje homeopatie? No proto, že „to všechno do sebe zapadá a pomáhá si… atd.“ No jo, ale na základě čeho? Proč „to do sebe zapadá“? Nikdy mne v obecné rovině nenapadlo, že by vědecký pohled na svět znamenal duchovní zabedněnost. Jenomže většina vědců se přesně takto chová! Jak chceš takovým lidem vysvětlit, že leccos funguje mimo dosah lidského chápání – tedy rozumu, jenž má „hmotnou“ podstatu? Kolikrát už věda hartusila, že „toto je konečný výsledek?!“ Uplyne 50 let, a všechno je jinak. Pak se nediv, že někteří lidé, co už „ví“, raději mávnou rukou, ocitují nějaký postulát, a dál se nebaví, neb to nemá žádný smysl. Např. Dr. Heřt: když si vzpomenu na TV diskuzi před pár lety mezi ním a Dr. Jonášem – no opravdu ze strany pana Heřta, tedy vědce, skutečně ukázková úroveň člověka takřka nepříčetného z toho (i před kamerami), že homeopatie léčí – ten nesmysl, ta pavěda, lidi, kam jste dali rozum, vy chudáci…!
Podívej – něco jsem napsal, a Tobě to zní uměle. Nu proč ne. Ale připouštíš, že takto se opravdu může vše odehrávat? Pak má smysl pídit se dál, bavit se spolu (kdokoliv s kýmkoliv). Ale zdají-li se Ti věty vyumělkované, cizí, tedy řekněme bláhové – vzniká mezi námi harmonická rezonance, nebo spíše rozladění? I když můžeme oba mluvit (psát) o tomtéž, nesejdeme se. Právě tak jako homeopatický lék s člověkem, který „je naladěn“ v jiné tónině. Ale to už jsem zase někde jinde – takže „STAČÍ“, ať to nezní uměle. P.

PS. Ve fungování světa (vesmíru) žádné nahodilosti nejsou, pakliže by byly, zhroutil by se a život by zaniknul.