Přidat názor k článku Když se nám spánek vyhýbá - rodiče na pokraji nervového zhroucení

V jejim veku jsem take nechapala proc mam jit spat v devet, kdyz pak jen lezim potme v posteli, abych po jedenacte v klidu usnula. Pres den se mi nikdy spat nechtelo. (Uz ve skolce jsem mela domluvu s "tetami" o tom, ze nemusim spat, jen nesmim budit deti)
Bylo docela prima, kdyz me nasi sice poslali spat, ale pak me nechali cist, do kolika jsem chtela, takze jsem usinala s knizkou - a pak mi zhasli. Vyspala jsem se vzdycky moc dobre a vstavala jsem pritom v pul sedme.