Přidat názor k článku První „hlídání“

Už jsem se bála, že trávit nějaký čas bez dítěte je trestný čin, kterého se dopouštějí pouze sobecké necitlivé matky. Až Líza s Vílou mě zachránily. Dík. Terku jsme nechávali hlídat mezi kojením babičkou už v pár týdnech. A vždycky, i s malým miminem jsem se loučila. A taky mám dítě, které mi věří a na pobyty u babičky či kamarádek s dětmi se vždycky těší a říká: Pak pro mě přijdeš mami, tak čau. A já stihnu práci,ve které vydělám na společné zážitky typu dovolená, dětský koutek, výlety lanovkou, lyže atd. A taky stihnu holiče i cvičení a squash s manželem.A na Terezku se pak moc těším a čas, který jsem s ní je opravdu intenzivní a je jenom její, nebo náš, když jsme celá rodina. Plný zážitků a vzájemné pozornosti. Terka chodí i do jeslí a na víkendy nebo někdy na déle jezdí občas k babičce, kam se moc těší. Ví, že svět je bezpečné místo, kde je víc lidí, na které se lze spolehnout a kteří ji milují a ona to může oplácet. I v mém okolí je spousta rodin, které mají hlídací tety či babičky a žádné z dětí není nijak poznamenané. Naopak. Jsou to milé sebejisté děti, které hezky mluví, zapojí se do kolektivu a dá-li se to říct o dvou až čtyřletých dětech, mají rozhled. Nejsou to ale žádní fracci, trpící nedostatkem lásky či pozornosti rodičů.