Ani nevíš, jak jsi mě potěšila. Při čtení tohoto článku na mě totiž šla deprese, jak to ty ženské dělají... Já mám synka zatím jednoho, zato manžela s náročným povoláním, který je doma jen 15 dní v měsíci (většinou to vychází tak, že 4 dny jsem s klukem sama ve dne i v noci, pak je manžel doma třeba 3 dny, ve které zase chodím do práce - to je i můj relax). Z tohoto "hlídacího cyklu" jsem tak vyčerpaná, že prostě už nemám ani náladu zkoušet najít nějaký čas pro sebe, když syn usne tak také koukám buď do zdi, nebo na TV nebo do PC (vše se rovná hypnotickému stavu, kdy sice jsem vzhůru ale nevnímám)...
Výtvarné nadání nemám, nemohu si ani čmárat na papír. Mám nadání hudební, ale kytaru už mi syn rozbil, flétnu nesnáší náš pes a když začnu zpívat, tak mi syn ucpává pusu (a to fakt nezpívám tak špatně ;-) )...
Děkuji ti, žejsi mě utvrdila v tom, že tyto dvě ženy jsou vyjímečné a já se nevymykám normálu!!!
Semeda
Předchozí