Přidat názor k článku V naději 5 - Co nás ještě čeká?

Milá Henri, držím palečky, aby to vydrželo.

Jen taková malá poznámka k tomu "Když nechci s dobrým úmyslem manžela pořád otravovat s každou blbostí..." a podobné další zmínky - radím: Otravuj! Rozhodně ano! Kdy jindy by muž měl převzít břímě tvých povinností, než když je ohrožen (a to fakticky je)život tvého (vašeho!)děťátka! Víš, my ženy jsme často "hrdinky", přemáháme se, a co z toho? Jen to, že příště nám naloží ještě víc! A přitom často muži obdivujou rozmarné ženy, co si doslova vymýšlejí, tohle dělat nebudou, přece si nezničí účes nebo manikúru... Sama jsem se setkala s tím, že o takovéto primadoně řekli muži v mém okolí uznale, že je to třída a nelitovali námahy, udělat co si vymyslela....Ale tohle není tvůj případ. Být tebou tak se starám jen o dcerku, např. jdi s ní ven, ale praní a uklízení s lehkým srdcem nech na mužíčkovi, a pokud by se vzpíral, máš metlu: To dělat prostě nemůžu, zeptej se doktora, snad nechceš, abych předčasně porodila? Tedy, ne že bych se těmito radami sama dokázala řídit, ale jak to prošvihneš, tak bude pozdě. Teď máš skutečně legitimní důvod nechat se hýčkat a obskakovat a starosti nechat na někom jiném, a tvého miláčka rozhodně neubude, když se víc zapojí do domácnosti. Podle mě to naopak udělá docela rád, když mu to dobře předložíš, oni muži jsou fakt často rádi ti rytíři a ochranitelé, a to i když se to týká mytí podlahy...Navíc, to už pak nikdy nebude, tak ho zbytečně nešetři, a užij si to.
A zase napiš, jak se vede. Držím palečky.