Přidat názor k článku Jak jsem rodila ve Třebsku

Ahoj, děkuji za nádherný článek! Já jsem rodila nedávno ve Zlínské porodnici, protože jsem neměla tu odvahu rodit doma. Ale tady nám vycházejí dost vstříc, pracují zde běžně s porodním plánem, kde jsem si napsala co a jak chci. Má spokojenost byla tak na 90%, ale vím, že od příštího porodu chci očekávat ještě něco víc. Přesto jsem spokojená, v rámci možností v porodnici jsem rodila "přirozeně".
Teď k Tvému článku. Jsem šťastná, že někdo zmiňuje Novou dobu porodní od Vlasty Marka. (četla jsem od něj několik knih, mimojiné publikuje i na www.esoterica.cz - samozřejmě, že se také opakuje, něco beru s rezervou).
Ale ta knížka je super a dala bych ji jako povinnou literaturu každé mamince ještě snad před otěhotněním. Pro neznalé - nejprve je tam přehled z historie, jak rodily či rodí ženy různých domorodých národů. Z toho člověk získá pocit, jakože porod je ta nejpřirozenější věc na světě. Pak se věnuje našemu porodnictví a různým zásahům do porodu (epidurál, oxitociny atd atd). Na konci se věnuje už různým technikám, relaxacím (břišní tance, bubnování, tibetské mísy apod-vždy s ohledem na těhotenství a vliv na miminko. Na závěr jsou také asi tři výpovědi maminek - jednou z nich je známá Petra Sovová. Každému knihu vřele doporučuji, i přesto, pokud jste zrovna žena, která raději než na svou intuci dá na jistotu a bezpečí z toho pocitu, že je pod lékařským dozorem. nevadí, každá jsme jiná,. ani já nemám takovou vnitřní jistotu(zatím) abych rodila někdy doma, nemám asi tak rozvinutou intuici, na druhou stranu medicínský přístup zaběhlý v našich porodniccíh (snad kromě Vrchlabí) mi dost a dost nesedí. I nevěřící Tomáš si z knihy odnese poznání, že existuje nějaká prenatální psychologie, jsou již dnes různé výzkumy, že dítě již jako záŕodek o několika buňkách velmi přesně vnímá matčiny nálady, to co prožívá, jaký má vztah s partnerem, zda se na dítě těší atd. A také si odnesete poznání, že porod je věc přirozená, je potřeba se na něj těšit a ne se bát a načerpáte duševní sílu. Mě tedy ta kniha a nejen ta, velmi pomohla, vůbec jsem se nebála, i když jsem týden přenášela, vůbec jsem nebyla ve stresu, každou další kontrakci jsem vítala jako pomoc k narození mého miminka a ani jednou jsem nezpanikařila, i když na konci ty bolesti byly veliké.
Napříště spíš uvažuji o tom, že po porodu podepíšu revers a půjdu s dítětem domů - protože to co jsem zažila na 6tinedělí - z toho mám trauma doteď :( děs běs. Zato na porodním byli všichni super, i když ten den rodilo snad půl Zlína :)


Kristýna a Vítek, téměř 6 měsíců