Už pře porodem jsem strávila dva měsíce v nemocnici, kde se snažili udržet mé dva drobečky uvnitř. Přestože jsem počítala celou dobu s císařským řezem, nakonec dopadlo všechno úplně jinak. Porod proběhle klasickou cestou a jsem zato moc vděčná. S českobudějovickou porodnicí jsem byla strašně spokojená. Rodil mě pan doktor, který se o mě starl již na riziku, takže jsem vědala do čeho jdu, protože nám všechno ochotně vysvětlil. Po zavedení prášku na vyvolání porodu jsem si v klidu došla na porodní sál, kde mi asistentka všechno vysvětli, přišla i moje druhá ošetřující lékařka a ta mi zavedla glukosu kvůli cukrovce. Nejhorší bylo, že jsem se nemohla pohybovat, protože děti byli celou dobu napojeny na monitor. Chlapeček si dot často přilehával pupeční šňůru, takže mu klesal tep srdíčka. Já už za tu dobu znala pár pohybů, jak se pohnu, aby se vše rychle vrátilo k normálu. Porodní asistenkty chodili velmi často na kontolu a za 4 hodiny od podání prášku se narodila Lindička a čtyři minuty po ní Samíček. Prestože jsem byla nastřihnutá, tak jsem si po týdnu už v klidu sedla. Porodila jsem v ondělí a ve středu jsem byla propuštěna z šestinedělí a přesunula jsem se za dětmi na neonatologii. Přestiže porod proběhl bez komplikacích, rozhodně bych nechtěla rodit doma. Nerada bych pak jela narychlo do nějaké porodnice, pokud by byly komplikace, kde bych nevěděla do čeho jdu a co se za tu dobu, než bych tam dojela, s dítětem stalo. Vybírala jsem si porodnici na doporučení mého gynekolaga a také s ohledem na následnou neonatologickou péči. Vím, že porod jednoho zdravého normálního dítěte se nebude tak lišit od porodu dvojčat. Bude tam jen ten rozdíl, že dvojčata jaksi nemají tak vysokou porodní váhu a potřebují takzvaně dopéct v inkubátorech. Pokud se rozodnu mít ještě děti, jsem plně rozhodnuta porodit opět v porodnici.
Předchozí