Přidat názor k článku Jak jsem rodila ve Třebsku

Ne, opravdu toto nemohu podpořit svým jásotem. Kdyby se dítě u porodu třeba přidusilo, jeho léčbu by poté musel hradit stát. A to všechno jen proto, že se rodičce nechtělo do porodnice kvůli pohodlí.

Chápu, že to udělala i pro "duševní zdraví děcka", ale není duševního zdraví děcka bez duševního zdraví matky. Když matka neunese ani porod v porodnici a musí kvůli tomu rodit doma, to dítě to cítí (že nemá odolnou matku, ale matku pštrosici, co strká hlavu do písku a nebo matku požitkářku, co mění jeho životní bezpečí za porodní zážitek). K čemu by mu to perfektní domácí prostředí bylo, kdyby se při porodu začal dusit a matka si toho všimla až později. To procento tam prostě je. A kdo ho vědomě přehlíží, vlastně přehlíží potřeby a zájmy dítěte. Tím nechci říct, že nečekaný porod doma je šílené nebezpečí. Naopak, když to nečekaně rychle pokračuje, asi tomu nic nestojí v cestě :-) a když se zavolá sanitka, i strach nemusí být.

U doma rodících žen bych se jako zástupce společnosti obávala strachu, který jim nutně musí hlodat v podvědomí, a který může být zdrojem komplikací. Nejen strach o dítě, ale také strach z odloučení od společnosti, z protestu proti společnosti. Protože k takovým činům se lidé rozhodují většinou ze strachu z porodnice, a ne z bytostného vnitřního klidu.