Přidat názor k článku Jak jsem rodila ve Třebsku

Porod doma je jistě naprosto skvělý pro celou rodinu. Ale vyžaduje značnou odvahu.
Můj první porod byl nehezký zážitek- přenášení, protržení plodových vaků, dlouhý porod, špatně napíchnutý epidurál, který porod zastavil a zážitek z rozříznutí břicha při císařském řezu a celková anestezie, dítě mi ukázali až druhý den a vozili jen na kojení...A to odporné prostředí...
Proto jsem s druhým nespěchala. Po osmi letech jsem otěhotněla a opět prošla naprosto bezproblémovým těhotenstvím. Byla jsem přesvědčená, že porodím normálně. Chtěla jsem být co nejdéle doma a do porodnice jet jen "vyklopit dítě". Celou noc se mnou byla porodní asistentka, manžel spal s chřipkou a syn se ani nevzbudil. V 7 ráno mě asistentka zkontrolovala ozvy - byly v pohodě a vyšetřila mě - byla jsem otevřená na prst. A tak jsem ji poslala domů, že jí zavolám, kdybych něco potřebovala. V 9 se kontrakce nedaly vydržet, vzbudila jsem manžela a jeli jsme do porodnice. Tady mi natočily ozvy- a hned na operační sál. Malá měla šňůru kolem krčku. Naštěstí byla naprosto v pořádku. Ukázali mi ji hned jak jsem byla schopná, s manželem jsme si popovídali a malou mi vozili první den podle její chuti, pak jsem ji měla u sebe.
Tím chci říct, že pokud se rozhodnete rodit doma bez odborné pomoci, musíte být schopny přijmout nejen to krásné, co porod doma dává, ale i to zlé, co může přinést.
Ať vám to všem dobře dopadne!
LU