Mám dvě děti. Pavla se narodila v roce 1999. Porod netrval dlouho, dvě a půl hodinky a byl bez komplikací. Kromě klistýru a oholení, jsem nepociťovala žádné nepříjemnosti. A tak když jsem byla těhotná podruhé, říkala jsem si, že to bude ještě lepší, či spíše rychlejší. A v tomto jsem se mílila a pravda je, že rodit doma, tak bychom to nezvládli. Vody mi praskla v noci, ale vyteklo jen trochu a jinak nic. Ráno jsme odjeli do porodnice. Pan doktor sice řekl, že to vypadá, že je ještě čas a pojedeme zpátky domů, ale když mě prohlédl zjistil, že se mi vytvořil sekundární vak a že už nikam nejedu. Jen na porodní sál. Tentokrát nebyl žádný klistýr, asistentka byla výborná, řekla, že je to na mém uvážení. A oholená jsem byla již z domova. Ale té vody. Samozřejmě, že mi ten druhý vak napíchli, a tak to ze mě teklo od 8 hodin ráno, až do čtvrt na čtyři, kdy se malý po periperiích narodil. Protože neměl správnou polohu hlavičky, tak to šlo velmi těžce a nebýt doktorů, tak nevím. Prý je to rarita takto rodit. Naštěstí jsme s manželem tlačili a tlačili, protože jsem řekla, že kleště nebudou v žádném případě. Bylo to na mě. Nakonec byl malý venku.
Takže maminky, dobře si to rozmyslete, protože celé těhotenství může být v pohodě i třeba třetí, ale nikdy nevíte, co se u porodu může stát.
Předchozí