Přidat názor k článku Jak jsem rodila ve Třebsku

Tak nějak jsem se cítila po prvním porodu (myslím psychickou stránku) - a to jsem poprvé byla ušetřena jak vyvolání porodu, tak císařského řezu. To že mám dítě, jsem si začala dokonale uvědomovat až doma, protože tam jsem ho konečně měla jen pro sebe a přestal ten nepříjemný pocit z toho že udělám něco špatně a že mě bude někdo zase napomínat.

Při druhém porodu jsem si užila tvé zmiňované vyvolávání, protržení plodového vaku atd atd.... Naštěstí mě minul císařský řez. A naštěstí jsem měla malého na pokoji, což bylo pro psychiku a pro to přečkání doby než půjdu domů naprosto skvělé.

Napotřetí to bylo něco neskutečného, já jsem během porodu ani na chviličku nijak nezapochybovala ani nepanikařila - to jsou prý známky toho, že nastávají komplikace. Obě jsme se cítily spokojeně, Rozárka i já a ten klid a pohoda to se nedá ani vypověďět jak to bylo krásné. Někdo pro ten vnitřní klid potřebuje porodnici a za sebou tým zdravotníků, někdo si s sebou vezme partnera, někdo kamarádku, to je naprosto přirozené, každý máme jinou povahu a svět by nebyl zajímavej kdybychom byli všichni stejní.

Přeju ti při tvém případném dalším těhotenství větší štěstí (i když co může být hezčího než to, že máš zdravé miminko) tak snad jen větší vnitřní sílu, abys dokázala prosadit svůj názor (já to ale neumím dodnes).