Mila Lenko,
pochopila jsem Katcin clanek velmi dobre. A ona to vi. Proto jsem napsala ten muj, tak jak jsem ho napsala.
Naprosto s Tebou a s Katkou souhlasim. Ale ne "dokonce". Mam nejen Clarissku, ale take dva dospele syny, z nichz jeden je v Narodnich gardach a pokud se situace zhorsi, pujde tam, kde bude potreba...jako za kazdych katastrov, ktere tuhle zemi potkavaji: Zaplavy, tornada, hurikany a tentokrat utok. Tuhle valku nevyhlasili Americane, ale nekdo jiny. A vede "svatou valku" proti tomu, co chape jako "zapadni civilisaci" jiz velmi dlouho. Ty si opravdu myslis a s Tebou vsichni Ti kdo mluvi o lasce, ze je zastavi laska, nase velkorysost, nase touha po miru?
V jednom z ohlasu, ktere jsem dostala , nekdo pripominal Mnichov. Anglicky premier se tenkrat po tom, co "nas zradil", jak to chapeme v nasich dejinach, vracel do sve zeme jako mirotvorce, na letisti ho vitali jako zachrance miru tisice lidi... U nas lidi plakali a zatinali pesti. Za par mesicu padaly bomby i na Londyn.
Kdyz se nebudeme branit, prijde valka take k Vam domu. Americane, a ani ja, nemluvi o valce, ale o dlouhem procesu obrany a vytvoreni koalice proti zlu. Proti tem, kdo nemaji skurpule davat bomby do skolnich autobusu a smrt nevinnych je jejich prostredkem boje. Videla jsi, co delaji se svymi zemami a detmi napr. v Afganistanu?
Ano, my , ktere si to muzeme dovolit, muzeme prispivat laskou. Zapalovat svicky, darovat krev, kvetiny, hracky, penize, veci a svuj cas. Ale jsou i takovi, kteri musi darovat vic v tehle tezke hodine. A bude to mnohem vic nez si kdo umime predstavit. Proto i mne jima hruza. Nase generace rostla stale k lepsimu, doufali jsme, ze do vecneho miru, alespon u nas. Ti kdo nemysleli jen na svoje male stesti, vnimali neustale, ze se vlastne nikdy valcit neprestalo...
Ale tahle doba hajeni pro nas skoncila. Ale trast se o zivot nasich deti nepomaha. To je nezachrani. Tak jako nezachranila zrada spojencu na malinkem Ceskoslovensku jejich deti pred umiranim v ruinach Londyna.
Je treba je skutecne chranit. A kdyz jsi proti valkam, tak proti nim neco delat. Vic nez krasna gesta. Ver, ze se da. Ja v to nejen verim. Proto uz je mi lip. Uzkost pomalu opadava. Nesmime ji nechat, aby nas ochromila. Proto jsem svuj clanek napsala. Jsou lide, kteri budopu muset jit...jako museli vzdycky, a kdyz se valime v placi na zemi, misto abychom je pevne objali a rekli :"Jdi!"; ne jako prikaz a vyslani do valky, ale jako smireni s tim, ze jsou nekdy veci nevyhnutelne a posilu na jejich tezkou cestu, jsme sobecke matky, ktere mysli jen na sve stesti.( Vedel to i mirumilovny Karel Capek, proto napsal Matku tak, jak ji napsal. Ne proto, ze byl chlap). Vera S.
Předchozí