ahojky :-)
Myslím si že na tom něco je.Já se narodila pomocí kleští a asi tak tři roky zpět si uvědomuju,že mi pomalu docházelo,jak se většinou na někoho upnu,vesměs kamarádku,která je mi nejblíž a věřím ji více než sobě,dlouho jsem se nedokázala od všech oprostit,pořád jsem cítila,že musím někoho mít,komu věřím a o koho se můžu opřít.Myslím že jsem dala hodně na jejich názor,byli pro mne vším,časem mi to vždycky vadilo a bylo po kamaradství.ale učím se spoléhat více sama na sebe a dá se říct,že co jsem si to uvědomila,se to vyvíjí dobrým směrem.Věřím tomu,že když se prcek narodí přirozeně,projde to jeho psychikou a je to v něm na celý život.Dcerku jsem rodila bohužel císařem a taky si moc nevěří a hodně důvěřuje cizím.
Předchozí