Ahoj Monti,
přečetla jsem již několik Tvých dopisů i staršího data a chtěla bych Ti dát jednu radu, jestli můžu:
udělej čáru za svým dětstvím /jak to jen je možné/
- mám tím na mysli - nezabývej se negativními vysilujícími vzpomínkami, teď je nejdůležitější Tvoje děťátko, Tvoje rodina. Záporné vzpomínky člověku ubírají jak psychické tak fizycké síly!I když jsou Tvé články psány s jistým nadhledem, jistě pociťuješ velkou křivdu a hořkost. Myslím, že tyto opakující se pocity jsou jen na škodu,ale chápu, že se jen těžko člověk může odprostit od svého dětství, od své minulosti.
Nečekej od člověka více než Ti může dát /mám na mysli Tvoji maminku a babičku/.Evidentně nejsou schopny jiného projevu.
Neměla jsi to lehké, přeji Ti, abys "zvládla život", což se mnohým nedaří.Je uctyhodné, že se snažíš dávat to, čeho se Ti samotné nedostávalo.
Držím Ti palce.
Tvoje čtenářka.
Předchozí