Přidat názor k článku Hrůza z doktorů a porod, jak se to rýmuje?

Uz jsem se nezucastnila diskuse pekne dlouho, ale toto mne neda.
Mne se clanek moc libil, ja jsem ho osobne pojala v duchu nadsazky, ale nepochybuju ani trochu, ze se toto vsechno stalo. Jestli ses jeste nikdy s takovym pristupem nesetkala, bud rada!!!!Kazdy neni natolik psychicky silny, aby si sel stezovat a casto se ti take stane, ze kdyz si jdes stezovat, divi se vedeni proc je vubec otravujes a skonci to na pri tvrzeni proti tvrzeni.
Lidsky pristup je velice dulezity pro psychiku kazdeho cloveka, nejenom nemocneho.
Sama jsem zdravotni sestra a takovy pristup jsem zazila ze strany mych kolegyn (v ruznem vekovem rozpeti)i nadrizenych (lekaru) nescetnekrat!!!! proc mne nedela problemy se na pacienta usmat a rict napr."prosim vas pane X, otocte se na bok, ja musim to a to" a proc to me kolegyni problemy dela a ve stejne situaci na mileho pana vystekne "no otocte se, neslysel ste nebo co?" i to je pro nektere lidi normalni! Jeden z poslednich neblahych zazitku, pacientka s rakovinou svou situaci brala velmi spatne a na navrh sestry, jestli bychom ji mohly objednat navstevu psychologa, nam lekar odvetil doslova:" na co, stejne umre, nebudem utracet" Je to smutne, ale na spouste pracovist se tak deje. A proc si ja nestezuju? Ano, spravne, jsem zbabela a jeste jsem k tomu nenasla odvahu, i kdyz doufam, ze se k tomu nekdy dopracuju. Zijeme na malem meste, vsichni se znaji, nemam jeste nervy na to, abych chodila do prace kazdy den se strachem, jak si na mne zmineny lekar psychicky smlsne, to je ta co si dovolila stezovat...
Omlouvam se, jestli to zni hrozne, je jeste nadeje, nejsou takovi vsichni, a tak ja se aspon snazim ty pocity pacientu vylepsit svym pristupem.