Přidat názor k článku Psýché po porodu i před ním

Ahoj, ja sice nejsem cerstva maminka, ale moje setricka porodila pred cca 3 tydny chlapecka Stepanka. Minuly vikend (tyden po tom, kdy se Market vratila z porodnice), jsme si s mamkou vsimly, ze se s ni neco deje.Kdyz se vratila z porodnice, byla v poradku (vesela). Jen se zminovala o tom, ze si nic nepamatuje a vse si musi psat na papirky. Nebudu radeji popisovat, co vse se ten vikend delo, ale v nedeli jsme Market odvezli na psychiatrii, kde ji take hospitalizovali (samozrejme bez syna, o ktereho se ted stara maminka se sestrinym pritelem). Samozrejme okamzite musela prestat kojit. Proc vam vlastne pisu. Vim, ze se ji v hlave nahromadilo az moc veci, ktere nedokazala vstrebat. Chtela byt na vse sama. Chtela byt dokonala mama. Pred porodem si precetla vsechno mozne a byla velice pripravena (je to prvorodicka). Porod probehl skvele, trval asi jen hodinu. Stepanek je zdravy a hodny. Kojit se sestra naucila taky rychle. (to jen na uvod) Po par dnech doma, sestra prestavala vnimat realitu - ale jenom chvilemi. Pripada mi, ze ztratila kratkodobou pamet (rodne cislo si pamatuje, ale treba si mysli, ze je 13. prosince). K synovi se nastesti chovala v pohode (spise mne pripadalo, ze se na nej zacala hodne upinat a vytvaret si s nim vlastni svet do ktereho nechce nikoho vpustit). Vsichni mi rikaji, ze jsme to rozpoznali vcas a ze je dobre, ze jsme ji odvezli na psychiatrii (sestra souhlasila s hospitalizaci). Taky prestala mluvit a odpoved na otazku ji trva treba 5 minut. Osetrujici pani doktorka nam rekla, ze ma nejspis deprese + asi halucinace (slysiny). Market je na psychiatrii teprve 5 dnu, takze zatim nikdo nic moc nevi, porotoze to je na dlouho a doktorka s ni kazdy den mluvi a snazi se prijit na pricinu. Mamka si mysleli, ze budou za sestrou jezdit i s miminkem kazdy den, ale sestra to pry nezvlada, takze tam ted kazdy den jezdi jen po jednom (mamka, pritel). Ja ted jedu na vikend domu, takze pojedu za ni ja. Vim, ze to bude beh na dlouhou trat. Jen mi poradte, zacinam mit strach o maminku, protoze ta je na tom opravdu spatne. Je vlastne na materske za setru (Stepanek je nastesti hodny a moc nebreci). Bojim se, aby mi nezkolabovala jeste maminka. Bydlim pres tyden v PHA a domu jezdim tak 1x za 14 dnu. ted se samozrejme budu snazit byt doma jak jen to pujde. O sestru mam take strach, ale doufam, ze je o ni dobre postarano, Zitra za ni jedu poprve a moc se bojim, ale musim byt silna, protoze vim, ze to vsichni potrebuji. Ja sama dite nemam a proto nevim, jak se o mimco starat. Jsem mladsi sestra (24), ale nejradsi bych to za mamku vzala ja. Mate prosim nekdo s laktacni psychozou primou zkusenost? Pokud budete mit jakekoliv rady, piste prosim. Dekuji Veronika