Přidat názor k článku Nápadník

Zkus knížku Nenechte sebou manipulovat. http://obchod.portal.cz/kniha.asp?csl=4469.

Taky máme v rodině paní, která částečně odpovídá tvému popisu. Pouze s tím rozdílem, že je rozvedená, nikoliv ovdovělá a že partnerské vztahy svých dětí podporuje. Pouze ty parnerské, přátele ne. Mě, jako parnerku svého syna, by jistě nazvala "nosička pro mé vnouče a kuchařka pro syna". Takový význam pro ni mají parneři jejich dětí. Naši svatbu stejně obrečela. Jinak odpovídá tvému popisu, svět je zlý, budeme sedět doma, jíst a povídat si, v neděli do kostela. A pochopitelně její názor je jediný správný, snažíme se jí toho říkat co nejméně, nejlépe, až je věc uzavřena (změna práce, koupě bytu apod., splození miminka:-))), ale stejně je každý rozhovor s ní bitva.
Pro mě je kontakt s ní velmi náročný, hodně se bojím, že se nastěhuje do naší blízkosti, že bude své výchovné metody aplikovat na naše děti (např. když si dlouho její děti nezvykaly na nočník, práskla dítěti výkal z pleny do obličeje. Vyprávěla nám to jako veselou historku!).

Jediná rada: útěk. Nepomůže vysvětlování (urazí se, odkejve to a rovnou zapomene), řvát na sebe je taky k ničemu. Jinak zapomeneš, jak se vlastně rozhodovat sám za sebe. Život máme jen jeden a musíme ho žít tak, aby to bavilo nás, ne někoho jiného. Ale chápu, že to je velké a těžké rozhodnutí. Obě děti mojí tchýně měly štěstí, odešly studovat a už se prostě nevrátily.
Soustavné potlačování osobnosti má následky na psychice i fyzické stránce (zvýšený krevní tlak, alergie, astma). Ale tvá šance je uvědomění si svého stavu, jen to možná vzdáváš. Aspoň tak to zní z tvého dopisu. Eva