Teda ženský, koukám, že ta naše psychika je pěkná potvora. Někdo tu v diskusi napsal něco ve smyslu: co jsem to za mámu (ženu), když nedokážu ani sama pořádně porodti dítě. Já zase nemohla kojit a dlouho jsem si to vyčítala: Co jsem to za mámu, když nedokážu své dítě ani nakojit. A když mi manžel laskal prsa s tím, jak se mu líbí, tak jsem se kolikrát rozbrečela - k čemu mi je, že jsou krásná, když jsou "planá" a dítě nenakrmí.
Holky, my jsme takoví, ale TAKOVÍ pitomci... radujme se, že máme krásné a zdravé děti - vždyt co by za to mnohé "snažilky daly. A nevyčítejme si to, za co nemůžeme.... Já vím, že se to dobře radí, když.... ale snažte se s těmi sebevýčitkami rozumově vyrovnat, ať nám nekazí krásné chvíle s dětmi!!
Tak hlavu vzhůru a radujte se z Aniček, Elišek, Anežek, Kristýnek a všech těch našich pokladů!!!!!!!!!
Simča
Předchozí