Přidat názor k článku Jak jsem rodila nerodila

Leni,
moc ti rozumím, nevěřila bych, že je to dnes u Apolináře stále možné... v roce 91 jsem tam odrodila císařem 1.dceru, se vší myslitelnou hrůzou, o které píše i Blanka, ale nejhorší bylo, když mi řekli po probuzení z narkózy na mou prosbu, že chci dceru vidět "Co na ní chcete vidět, stejně nemůžete po císaři 3 dny kojit.." a viděla jsem ji až po těch 3 dnech... tu hrůzu NIKDY nezapomenu, ty probrečený hodiny..
I druhá dcera se narodina císařem, v mimopražské porodnici, se spinálním umrtvením (od pasu dolů), zase jsem ji neviděla, protože se nenadechla a hned ji odnesli do inkubátoru...
Můžu říct, že ještě dnes, po víc než 14 letech mi naskakuje husí kůže.
Ano, mám 2 krásný, zdravý a chytrý dcery (že by na té teorii o SC a IQ něco bylo?), jsem štastná, ale to trauma, že jsem prošvihla jejich první okamžiky (resp. napřed 3 dny a u 2.dcery 25 hodin, když jsem musela ležet), na to nikdy nezapomenu.
Držte se a příště hlavně bojujte za to, dítě vidět co nejrychleji!!!